Článek
Trocha teorie na úvod. Takzvané barefoot boty jsou charakteristické tím, že mají velmi tenkou podrážku. Zde je jasně patrná snaha o to, aby dané boty co nejvíce napodobovaly bosou chůzi. Tedy, aby chodilo bylo co nejvíce v kontaktu s nerovnostmi, po kterých dítě jde. Tomu ostatně odpovídá i název dané obuvi. Označení vychází z anglických slov: bare (bosý) a foot (chodidlo).
Obuv spadající do této kategorie má nejčastěji tvar podle tvaru lidské nohy, poddajnou podešev, netvarovanou stélku a tzv. nulový drop. Dnes tyhle boty nosí nejenom dospělí, ale vídáme je také na dětských nožkách.
Potom přijde ortoped
Měsíce utíkají, děti dostávají své první, druhé, třetí botičky. Jarní, letní, zimní. A vše v duchu barefoot, protože pro dětské chodilo není prý nic lepšího než obuv, která dokáže co nejvíce napodobit bosou chůzi. Ale potom nastane chvíle, kdy se rodičům na dětské chůzi něco nezdá. Kontrola bot odhalí, že jsou sešmajdané. Pozorování chůze dítěte ukáže, že tam nějaké komplikace asi budou.
Nastává telefonát na ortopedii, objednání termínu, prohlídka a verdikt. Ten bývá poměrně jasný a neúprosný a dává sbohem barefoot botám. Nebo takhle, barefoot boty mohou zůstat, ale musí být doplněny ortopedickou vložkou. Nebo se mají rovnou koupit boty se správně tvarovanou stélkou, nejčastěji potom s podporou klenby.
Ach, ty ploché nohy
Velmi častým problémem, který ortoped odhalí, jsou ploché nohy. A teď by bylo skvělé začít se trefovat do barefoot obuvi a vyčítat ji, že za to může právě ona. No jo, ale to by bylo stejné, jako byste vyčítali komukoliv, že nechává své dítě chodit na boso. Nebo vy snad doma chodíte v botách? Jasně, že ne. Jste naboso, maximálně v ponožkách.
Důvodů, proč se u dětí objevují ploché nohy, je celá řada. Nejčastěji je to dědičnost, anatomie a postavení vyšších tělesných částí. Může to být ale i nevhodná manipulace s dětmi, nebo nadváha.
Jak je to správné?
Správné je pozorovat své dítě a chodit s ním pravidelně na lékařské prohlídky. Tak, jako je samozřejmé chodit s ním od útlého věku třeba k zubaři nebo pediatrovi, by mělo být samozřejmé chodit s ním také k ortopedovi. Bohužel, většina rodičů kontakt s ním ukončí v rámci takzvaných „kyčlí“. A další kontakt roky neobnoví.
Přitom právě pravidelné návštěvy ortopeda mohou odvrátit budoucí problémy pohybového aparátu. Rodič zjistí, že jeho dítko má neustále vše v pořádku a může své barefoot botičky nosit třeba do dospělosti. Jiný rodič ale zjistí, že existuje problém a děťátku bude třeba trochu pomoci. Rehabilitacemi i správnou podporou klenby. A barefoot botičky bude nutné odložit. Ne proto, že by byly z principu špatné, ale proto, že nejsou vhodné na daný postup léčby.
