Článek
Kdo je to finanční poradce? Měl by to být člověk, který vám dokáže opravdu poradit s financemi, své práci rozumí a jde mu především o blaho klienta. Takových opravdových je ale fakt málo. Většina ostatních nejsou nic jiného než prodavači různých finančních produktů, a to ještě takových, ze kterých mají největší zisk. K čemu potom jejich služby jsou? Všichni asi tušíme.
Měl bych pro tebe zajímavou finanční nabídku
Pokud nepočítám třídní srazy, vlastně jsme se od školy neviděli. Řeč je o mém spolužákovi, který mi zničehonic zavolal. Nezval mě na rande ani na kamarádské setkání u kávy. Zval mě, řekněme, z profesního hlediska. Chtěl mi něco nabídnout a já na tom měla vydělat. Sice jsem tušila, že půjde o nějaké finanční poradenství, po telefonu byl ale tajemný jako hrad v Karpatech. Nakonec jsem tedy svolila a schůzku si s ním domluvila.
Kde máš kancelář?
Tak se ho tedy ptám, kam mám dorazit, kde má kancelář, ve které bychom se sešli. Prý žádnou nemá a sejdeme se v restauraci. No, co se dá dělat. Sama v restauraci pracuji a přesně takové hosty nesnáším. V podnicích se má konzumovat, a ne aby si tam lidé vyřizovali svůj pochybný byznys a seděli hodinu u jedné kávy a vody. Nakonec tedy domlouváme večerní termín a já hořím zvědavostí.
Dáš si něco? Jasně, večeři
Když už sedíme v restauraci, tak toho využiju. Dávám si víno a z jídelního lístku vybírám jídlo, na které mám chuť. Můj bývalý spolužák, ze kterého mezitím vylezlo, že dělá finanční poradenství, zůstává jen u kávy. No což, jeho problém. Je večer, sedím v restauraci a mám hlad, tak proč bych se měla doma odbýt rohlíkem, když si můžu dát něco dobrého, co za mě navíc uvaří někdo jiný.
Ty jsi mě sem vylákal, tak zaplať útratu
Po pěti minutách je jasné, že tou „neodolatelnou nabídkou“ je nějaký investiční produkt. Jaký a s jakým zhodnocením? Nevím, protože když jsem zjistila, o co jde, přestala jsem poslouchat. Tohle dneska nabízí každá banka, až to budu chtít, můžu si to sama najít online nebo vyrazit na pobočku. To není žádná speciální VIP nabídka, ke které bych nutně potřebovala prostředníka. A proč to vůbec dělá? To je jasné – měl by ze mě provizi.
I jemu došlo, že z toho byznysu nic nebude. Že o nějaké úplně běžné investice schované za líbivými řečmi nemám zájem. A tak schůzku pomalu ukončujeme. Nakonec zcela rázně a sebejistě pronesu: „Ty jsi mě sem vylákal, tak zaplať útratu.“ Zalapal po dechu, bylo vidět, že mu to není po chuti. Přece jen, jedna jeho káva za šedesát, nebo moje útrata přes tři stovky – to je rozdíl. Ale postavil se k tomu jako chlap, zachoval si tvář a zaplatil.
Tak buďte profíci
Milí finanční poradci, jestli chcete být profíci, naučte se, že klient je na prvním místě. Spravujte jeho peníze s nejlepším vědomím a svědomím a jistě si vyděláte. Takhle jste jen „prodavači hrnců“ bez vlastní kanceláře, a dokonce takoví, že někteří z vás dokážou připravit potenciální klienty klidně i o pár set. Tak aspoň vidíte, jaké to je, když jde někomu jen o vlastní profit a na druhém mu nezáleží.
