Hlavní obsah

Vadil jí můj vyšší plat. Řekla jsem, co pro něj musí udělat, a jí se to dotklo

Foto: Freepik

Bavily jsme se o platu a já prozradila ten svůj. Kolegyni naštvalo, že dostává o dost méně.

Článek

Jaký je správný plat? Pochopitelně takový, jaký je zaměstnavatel ochoten dát a zároveň takový, aby si ho dotyčný zaměstnanec zasloužil. To je názor, který zastávám já. A také zastávám názor, že je naprostá blbost, aby měli lidé stejně, i když pracují na stejné pozici a dělají stejnou práci.

A kolik bereš

Jedna z kolegyň, se kterou pracuji, se mě nedávno zeptala, kolik vlastně beru. Kolik mi to vychází na hodinu. Řekla jsem jí, že jsem si to minulý měsíc počítala, a uvedla přesnou částku, na kolik mi vychází hodinovka – včetně základní mzdy, bonusů od zaměstnavatele i spropitného. Když jsem odpověděla, bylo vidět, že je zaražená.

Bylo na ní poznat, že nemáme stejný plat, že ona má určitě méně. Hned jsem se jí proto zeptala, kolik tedy bere, aby bylo jasno. A když odpověděla, byla jsem dost překvapená. Na hodinu měla o několik desítek korun méně. Denně to dělalo o pár stovek míň – a to už je za měsíc hodně znát.

Musíš tomu jít naproti

„Plat má každý takový, jaký si zaslouží,“ odpověděla jsem jí. „Není možné, abychom měly stejně, když pracujeme tak rozdílně. Já často obsluhuji přes obědy – to je největší frmol a zátěž, takže se dost namakám. Chodím i v pátek a v sobotu večer. To je nejen plno, ale také je to čas, kdy jsou nejlepší spropitná. Já pro svůj plat dělám hodně.

A ty? Chodíš často jen ve všední dny odpoledne nebo večer. To se nediv, že máš málo. Vždyť je tu prázdná hospoda, spropitné skoro nedostaneš a většinu času prosedíš za barem. Tak kolik bys jako za tuhle práci chtěla?“

Urazila se

Možná jsem mohla být taktnější, ale na druhou stranu – je to pravda. Já, která na poledních a večerních směnách kmitám, přece nemohu mít stejně malý plat jako ta, která jenom sedí. To nejde. Přitom by jí stačilo dělat totéž: trochu víc makat a má to vyřešené. Ale to ona ne – radši si bude stěžovat, jak je to nespravedlivé, a bude pomlouvat, že obě nemáme stejný plat.

A také ho mít nemůžeme; nemůže si přece zasloužit totéž za odlišnou práci. Snažila jsem se jí to vysvětlit, ale k ničemu to nebylo. Byla uražená, jako bych měla nějaká privilegia. Jenže já mám mzdu do poslední minuty odpracovanou, ne odseděnou. A tomu také odpovídá moje hodinovka.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz