Článek
Když se laika zeptáte, co je to drogový spouštěč, většinou si představí modelovou situaci: člověk přijde do klubu, hraje hlasitá hudba, kolem cinkají skleničky, někdo vytáhne sáček a dostanete chuť. Je to hezká, jednoduchá představa pro filmové scénáře. V realitě byznysu je ale tahle iluze nebezpečně povrchní.
Moje závislost totiž nezačínala na párty. Můj mozek si jako Manažer Sníh vybudoval síť spouštěčů, které měly s večírkovou zábavou jen pramálo společného. Byly to neviditelné, plíživé spínače, které se aktivovaly přímo v kanceláři, na offsitech nebo v tichu mého vlastního domova. Zjistil jsem, že jsem si z kokainu udělal univerzální odpověď na absolutně jakoukoliv lidskou emoci.
Mých 5 hlavních spouštěčů: Když je chemie odpovědí na všechno
Teprve v léčbě, při poctivém mapování své minulosti, jsem si musel přiznat, jak absurdně nastavenou jsem měl v hlavě termoregulaci emocí:
- Když se něco podaří (Na oslavu): Uzavřený akviziční deal, podepsaný skvělý kontrakt, úspěšně zvládnuté board meetingy. Místo toho, abych si vzal den volna nebo si dal dobrou večeři, můj mozek zavelel: „Skvělá práce, teď si zasloužíš pořádnou odměnu.“
- Když se něco nepodaří (Na žal a selhání): Zkažený pitch, klíčový klient, který odešel ke konkurenci, nebo projekt v červených číslech. Tady nastoupila druhá strana téže mince: „To je katastrofa, tohle psychicky neuneseš, musíš to okamžitě vymatovat a vypnout.“
- Když se nudím (Pro zábavu a stimulaci): Páteční odpoledne, kdy byla veškerá operativa hotová, nebo hluchá místa mezi služebními cestami. Pro výkonnostního feťáka je ticho a nuda nesnesitelný stav. Kokain dodal okamžitý příval falešné akce.
- Když je velký stres (Pro úlevu od tlaku): Hořící termíny, tlak akcionářů, restrukturalizace týmu. Tady fungoval stimulant paradoxně jako tlumicí ventil. Dával mi iluzi, že mám nad neřízeným chaosem absolutní kontrolu a že vydržím pracovat dalších 20 hodin v kuse.
- Když mám chuť na sex (Pro zesílení prožitku): Chemicky vybudovaná asociace, kde se přirozený lidský pud propojí s extrémní hladinou dopaminu. Hranice se posouvají a čistá intimita bez chemického zrychlení začne mozkům připadat nedostatečná.
A to jsem teprve na začátku. Seznam dalších spouštěčů v rámci své terapie dál rozšiřuji a mapuji.
Osvěta: Co je to spouštěč a proč to není jen „chuť na drogu“?
V adiktologii a kognitivně-behaviorální terapii (KBT) je spouštěč (trigger) definován jako vnější podnět (prostředí, lidé, čas) nebo vnitřní podnět (myšlenka, emoce, tělesný pocit), který v mozku automaticky spustí neodolatelnou touhu po látce – tzv. craving.
Zrádnost spouštěčů spočívá v tom, že fungují na bázi klasického podmiňování (Pavlovův reflex). Pokud po dobu několika let řešíte stres, úspěch i frustraci tím, že do systému pošlete chemii, váš mozek si vytváří hluboké neuronové dálnice.
Jakmile nastane daná emoce (např. prudký nárůst stresového kortizolu), mozek automaticky vyhodnotí: „Aha, tato situace se řeší dávkou dopaminu.“ Člověk pak nemá chuť na drogu proto, že by byl slabý nebo bezpáteřní. Jeho mozek jednoduše automaticky spouští naučený záchranný protokol.
Psychologický podklad: Smrtící trojúhelník v hlavě
Až v terapii mi dochází ta nejdůležitější věc: moje spouštěče nevznikly ve vzduchoprázdnu. Jsou přímým vyústěním mé osobnostní struktury – dokonalé bouře tří prvků:
1. Nízká vnitřní hodnota jako primární motor
Když pod všemi těmi „manažerskými úspěchy“ leží hluboce zakořeněný pocit „já sám o sobě nemám hodnotu“, jakákoliv negativní situace se stává likvidační. Prohra v byznysu pro mě nebyla jen chybou v projektu – byla to hrozba zničení celého mého já. Zklamání nebo selhání spustilo vnitřní strach, který jsem pak už nedokázal unést bez chemické anestezie.
2. Impostor syndrom a neustálé přepínání masek
Strach z odhalení generuje permanentní mikrostres. Když se něco povedlo, spouštěč „oslava“ nebyl jen o radosti. Byla to úleva, že jsem je zase napálil – a chemie mi pomohla tu lež v mé hlavě na chvíli legalizovat. Když přišel stres nebo selhání, spouštěč reagoval na paniku: „Teď tě odhalí.“ Koks spak sloužil jako brnění, abych dokázal nasadit neprůstřelnou masku suverénního lídra.
3. Hedonická nátura jako nástroj kompenzace
Lidé s vysokou potřebou stimulace (hedonickou náturou) reagují na vnitřní prázdnotu tím, že hledají extrémní prožitky. Nuda pro mě nebyla relaxací, ale propastí, ve které začaly řvát myšlenky na vlastní nedostatečnost. Abych tuto prázdnotu nemusel cítit, můj mozek vyžadoval neustálý dopaminový raš – ať už skrze extrémní pracovní výkon, sex nebo drogy.
Tento trojúhelník způsobil, že jakýkoliv výkyv od emočního středu – nahoru i dolů – automaticky sekl do mé nehojící se rány vnímané hodnoty a spustil touhu po látce.
Učit se cítit emoce bez filtru
Největší výzvou v léčbě není fyzická detoxikace. Ta trvá pár dní. To nejtěžší je naučit se znovu prožívat výsostně lidské emoce – radost z úspěchu, smutek z prohry, obyčejnou nedělní nudu i pracovní stres – bez toho, abych mezi sebe a danou emoci vložil chemický filtr.
Dnes se jako Petr učím rozpoznat spouštěč v momentě, kdy vzniká. Když přijde stres, radost nebo pocit, že selhávám, zastavím se a řeknu si: „Tohle je jen emoce. Pramení z mé staré potřeby být dokonalý. Je v pořádku ji cítit – a nemusim kvůli ní nic užívat.“
O emocích se více rozepíšu zase někdy příště.
MgrSn.
PS: Lajkujte, sdílejte. Nebo klikněte sledovat v horní části článku, aby Vám nic neuteklo.
PPS: Jaké jsou Vaše spouštěče? Diskutujme pod článkem nebo mi napište na manazersnih@seznam.cz
Následující díl: Manažer Sníh: Nemoc rodiny. Do své tmy sebral i ty nejbližší. Co je spoluzávislost? →
Zdroje:
BADAWY, Rebecca L., BLAKELY, Kimberly B. a kol. Are all impostors created equal? Exploring gender differences in the imposter phenomenon. Personality and Individual Differences. 2018, roč. 131, s. 156–163. Dostupné z: sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S019188691830242X
KETS DE VRIES, Manfred F. R. The Dangers of Feeling Like a Fake. Harvard Business Review. 2005, roč. 83, č. 9. Dostupné z: hbr.org/2005/09/the-dangers-of-feeling-like-a-fake
MARLATT, G. Alan a Dennis M. DONOVAN. Relapse Prevention: Maintenance Strategies in the Treatment of Addictive Behaviors. 2. vyd. New York: Guilford Press, 2005. ISBN 978-1593856410. Dostupné z: guilford.com/books/Relapse-Prevention/Marlatt-Donovan/9781593856410
