Článek
Od té zastávky prostřední Železná Ruda centrum, umístěné podle očekávání blízko nejvýraznější dominanty celého městečka, barokního kostela „Panny Marie Pomocné z Hvězdy“ s cibulovitou bání, už vám budou náš cíl směrem do kopců ukazovat tabulky s nápisem Kneippovy lázně. Možná plni očekávání budete stoupat stále výš a výš. A zároveň také přemýšlet, kde se tady nějaké lázně na svazích hor a na dohled kostelní báně vůbec vzaly. Tím spíše, že jste o nich dříve nikdy ani neslyšeli.
I já jsem míval podobný pocit, když jsem zjistil, že ty lázně stojí u Grádelského potoka při silničce od barokního kostela přes lokalitu Samoty až k hotelu Grádl nad Železnou Rudou. Během ubytování právě v tomto hotelovém zařízení před léty jsem si tu spojovací cestu s městem prošel třeba i několikrát denně, ale žádné lázeňské aktivity jsem tam nikdy nezaznamenal. Pravda, tehdy jsem tam chodil v zimě a v pochmurnějších klimatických podmínkách se dá leccos přehlédnout. Ovšem spíše než na existenci či neexistenci lázní si vzpomínám na tehdejší rozčarování hotelového personálu. Ten se připravoval na příjezd dětí na lyžařský kurs, který však škola kvůli nedostatku sněhu na poslední chvíli odvolala…Zbyly jen nachystané pokoje, nakoupené potraviny a zklamaný personál v téměř prázdném hotelu.
Teprve později jsem pochopil, že během mého tehdejšího zimního pobytu na Grádelském potoce pod samotným hotelem ještě žádné lázně nestály a že je Lesy České republiky realizovaly až později. Žádné okázalé stavby, žádné kolonády s lázeňskými hosty, žádný ruch, běžný v jiných horských střediscích, ale docela skromné brouzdaliště na divoce tekoucím vodním toku. Abych pravdu řekl, to se mi docela ulevilo, mé oblíbené Železné Rudě bych ani nějaký větší a nabubřelý lázeňský komplex nepřál. Dopadlo to o mnoho lépe, zůstala intimita hlubokých šumavských lesů a kouzlo Grádelského potoka v autentické podobě. Řešení skromné, vkusné, léčebné a zároveň zábavné.
Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy s typickou cibulovitou bání ze zadní méně fotografované strany
Kneippovy lázně představují jednoduché brouzdaliště na horském potoce
Kneippova lázeň, vybudovaná jako příjemné zpestření procházek v železnorudském regionu, má sloužit především k prokrvení nohou a zkvalitnění krevního oběhu, čímž se člověk zároveň otužuje a zvyšuje si imunitu svého těla. Tato metoda se doporučuje při migrénách, nedostatečném prokrvování končetin, po úrazech nebo operacích či stavech po velkém fyzickém vyčerpání, popřípadě při začínajících křečových žilách. Hlavní princip metody nazvané po německém knězi a léčiteli Sebastianu Kneippovi spočívá ve střídavém působení teplé a studené vody na dolní končetiny a v dráždění akupresurních bodů na chodidlech.
Za normálních okolností by měl člověk střídavě přešlapovat ve dvou vaničkách s tím, že studená voda by měla mít teplotu kolem 14 °C a teplá asi 43 °C. Na Grádelském potoce se teplé vody pochopitelně nedostává, takže se doporučuje vstupovat do vody s ohřátýma bosýma nohama, což se může stát třeba působením sluníčka. Zahřívací efekt ještě zvyšuje takzvané „Čapí šlapání“ s vysokým zvedáním nohou a hodně silným nášlapem. Maximální doba pobytu ve vodě by měla být jen jednu minutu, pokud se chce „léčený pacient“ vyhnout nějakému nežádoucímu nachlazení.
Objevitel metody Sebastian Kneipp (1821-1897) působil jako farář i léčitel v bavorských lázních, jenž se kromě praktického styku s pacienty věnoval i teoretickému sepisování knih o vodoléčbě. Ve své podstatě navázal na poznatky, které s vodoléčbou již dříve získal Vincenc Priessnitz v našem moravském Jeseníku. Bavorský léčitel spojoval svoji metodu vodoléčby i s jinými aspekty zdravého životního stylu – s pravidelnou chůzí a tělesnou aktivitou, bylinkářstvím a využíváním léčivých rostlin, střídmou a vyváženou stravou či v neposlední řadě s harmonií těla a duševního života.
Lázeňská a léčebná“ zábava pro celou rodinu
Místo železnorudských lázní bylo vybráno pečlivě v malebném prostředí Grádelského potoka, kterému se také někdy říká Polomský, protože pramení na svazích vrchu Polom. Potok se po krátké vzdálenosti pod lázněmi vlévá do říčky Řezné a ta po překročení hranice v Alžbětíně a po průtoku Bavorskem do mohutného toku Dunaje. Z těchto souvislostí jasně vyplývá, že v okolních lesích prochází významné rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Pokud si smočíte nohy třeba v nedaleké šumavské říčce Vydra, voda z ní odteče na sever, zatímco od lázní nad železnorudskými Samotami naopak odteče na jih…
A z jakého důvodu je Kneipp připomínán právě tady na Grádelském potoce? Kromě napojení Šumavy na sousední Bavorsko v tom žádný hlubší smysl nehledejte.
Sebastian Kneipp a jeho vyobrazení na informační tabuli u lázní
Zdroje:
J. Benda, Kneippova léčebná metoda, Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2000, č. 1
Kneipp, Sebastian: Jak žíti: rady a pokyny zdravým i nemocným, aby prostě, rozumně žili a přirozeně se léčili. Plzeň: Progres, 1991.
Léčení vodou: jež po třicetiletém zkoušení pro nemocné a zdravé napsal Šebast. Kneipp, farář Woerishofenský v Bavořích. Třebíč: Akcent, 2009.
