Hlavní obsah
Příběhy

Na pohřbu bývalého partnera mě jeho máma pořád měla za kolegu

Foto: gemini.com

Petrově sestře jsem slíbil, že jeho rodičům na pohřbu neřeknu, že jsme spolu žili. Po půl roce od rozchodu mi připadalo, že jim to stejně nemám proč říkat. Pak se u stolu začaly vyprávět historky, ke kterým jsem znal i to, co ostatní nevěděli.

Článek

O Petrově smrti jsem se dozvěděl cestou z práce. Jeho sestra Lenka mi zavolala do tramvaje a já vystoupil na první zastávce, abych ji líp slyšel. Když mi řekla, kdy bude pohřeb, chtěl jsem se zeptat, jestli mám přijet za ní. Před rozchodem bych už byl na cestě. Teď jsem se zmohl jen na to, že určitě přijdu na obřad.

Druhý den mi Lenka poslala parte a poprosila mě, abych si v obřadní síni sedl dozadu mezi kamarády. Rodiče pořád nevěděli, že jsme s Petrem skoro tři roky bydleli jako pár. Jeho máma mě znala od vidění a měla mě za kolegu, i když jsme spolu v práci strávili sotva dva měsíce. Lenka se bála, že se jí máma začne vyptávat zrovna tam. Slíbil jsem, že jí to nebudu vysvětlovat já.

V síni jsem si sedl vedle Radka, se kterým Petr chodil na stěnu. Před námi zůstala prázdná židle. Jeho máma se otočila a položila na ni kabelku, aby nepřekážela v uličce. Byl jsem rád, že jsem vzadu. Celou dobu jsem totiž čekal na jednu písničku, kterou Petr při vaření pouštěl tak často, až jsem mu ji jednou smazal z fronty. Nezahráli ji. Doma bych ji přitom poznal po prvních dvou tónech a hned by mě štvala.

Po obřadu jsme šli do restaurace kousek od síně. Sotva jsem si svlékl kabát, Lenka mě zavolala ven k autu. Z kufru vytáhla plátěnou tašku. Měla u sebe od Petrova stěhování jeho malý kávovar, pro který už se nezastavil. Při rozchodu jsme se o něj dohadovali tak dlouho, až jsem mu ho radši nechal. Lenka se mě zeptala, jestli ho nechci zpátky. Přikývl jsem a začal motat šňůru, přestože už byla stočená a stažená gumičkou.

Když jsem se vrátil, u stolu se zrovna vyprávělo o tom, jak Petr jednou přijel na lezení v pantoflích. Věděl jsem, proč je měl. Ráno jsme se pohádali kvůli botníku a on práskl dveřmi dřív, než se přezul. Odpoledne mi poslal fotku pantoflí vedle lezeček. Tehdy mi stačilo vidět ji na displeji a přestal jsem se zlobit.

Chtěl jsem tu fotku najít a ukázat ostatním. Než jsem odemkl telefon, došlo mi, že se mě někdo může zeptat, proč ji posílal zrovna mně. Petrově mámě jsem místo toho podal mísu s chlebem. Poděkovala mi a řekla, že si mě pamatuje z jeho první práce. Jednou se u nás stavila a Petr jí tehdy řekl, že se dělíme o nájem. Když jsem jí při odchodu pomáhal do kabátu, ani já jsem k tomu nic nedodal.

Radek mi při odchodu vzal tašku a doprovodil mě na zastávku. Chtěl dát dohromady složku s fotkami pro všechny z pohřbu a zeptal se, jestli mám nějakou, kde jsme s Petrem oba. Automaticky jsem se zeptal, jestli myslí něco z práce. „Třeba z dovolený,“ řekl. Pak dodal, že mu Petr kdysi ukazoval fotky z Jeseníků a mluvil o mně jako o svém klukovi. Řekl to stejně samozřejmě, jako by mi připomněl, kde jsme byli.

Doma jsem našel snímek, na kterém sedíme na zastávce, protože nám ujel autobus. Petr má hlavu na mém rameni a v klíně drží sáček s posledním rohlíkem. Tuhle fotku jsem kdysi vynechal, když jsem Lence posílal pár snímků pro jejich mámu. Teď jsem Radkovi napsal, že do společné složky ji dávat nechci, ale že bych ji rád ukázal u sebe doma pár lidem, před kterými nemusím nic vysvětlovat. Ať je zkusí pozvat. Když mi potvrdil, že fotka zůstane na ten večer, poslal jsem mu ji k vytištění.

Pozval jsem i Lenku. Napsal jsem jí, že u mě doma nebudu mluvit o Petrovi jako o kolegovi. Odpověděla až druhý den, že přijde.

V pátek následujícího týdne jsem vyndal kávovar z tašky a postavil ho na linku. U stolu nás bylo šest a Radek přinesl vytištěné fotky. Na zadní stranu té z Jeseníků jsem Petrovi napsal, že jsem mu ten poslední rohlík nechal jen proto, že měl hlad a byl protivný. Lenka si to přečetla a zeptala se, proč jsme vlastně zmeškali autobus. Už jsem měl na jazyku, že jsme se zdrželi u oběda. Místo toho jsem jí řekl, že jsme se na pokoji po hádce usmířili a nechtělo se nám vstávat. Lenka začala otáčet další fotku. Pak ji položila zpátky a zeptala se, kvůli čemu jsme se pohádali.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz