Článek
V malé opravně na kraji Kolína platil Ondřej za člověka, který si poradí se vším. Zákazníci mu nosili vysavače i kuchyňské roboty a on už ve dveřích odhadoval, co má smysl rozebírat. Jeho někdejší učnice Zuzana bývala zdrženlivější. Než něco slíbila, sundala kryt, zapsala číslo modelu a prohlédla poškozené místo. Ondřej její důkladnost uznával, jen měl za to, že se s ní nedá uživit.
Když si na jaře otevřela vlastní provozovnu, nechala u něj po dohodě několik věcí. Většinu si postupně odvezla. Pod ponkem zůstala krabice se sáčky, na nichž měla drobným písmem popsané západky, pružiny a kolečka z rozebraných přístrojů. Ondřej jí občas poslal fotografii nějaké závady. Zpravidla věděla, do kterého sáčku sáhnout. Za radu jí poděkoval a příště zavolal zase.
Pod ponkem už nemělo nic zůstat
V pátek dopoledne stěhoval poslední regál do půjčené dodávky. Nájem se mu zvedl a menší prostor u bratra mu vycházel levněji. Nový nájemce chtěl v pondělí ráno převzít prázdnou dílnu. Dodávku však musel Ondřej vrátit už v pátek odpoledne a bratr, který mu pomáhal s odvozem, chtěl mít do jedné naloženo. Ondřej měl rozbolavělá záda a na telefonu tři nepřijaté hovory.
V jedenáct vytáhl zpod ponku krabici, jejíž dno se při zvednutí prohnulo. Zuzaně napsal, že si pro ni musí přijet nejpozději v poledne. Odpověděla, že má až do pěti objednané zákazníky a přijede v sobotu. Při pohledu na zbývající věci u zdi ho napadlo postavit krabici vedle její stoličky. Jenže pak by se k ní musel při zítřejším úklidu znovu vracet. Odepsal, že dnes odváží všechno a do soboty ji schovávat nebude.
Ve dvanáct deset čekal bratr venku u naložené dodávky. Ondřej přesypal sáčky do pevného pytle k ostatním vyřazeným součástkám. Ještě je prohrábl, ale nic mu nepřipadalo hodné dalšího překládání. Pytel odvezli se zbytkem odpadu do sběrného dvora. Po návratu Ondřej rozebral pracovní stůl a volné místo konečně zametl. Zuzaninu lampu a stoličku nechal stát u dveří.
Na stole mu zůstal jediný vysavač. Paní Váchové slíbil, že bude v pondělí hotový. Motor běžel, ale víko nedrželo zavřené. Opravu považoval za drobnost a vzal si pětistovku na materiál. Teprve když rozložil sejmutý kryt na čistou utěrku, všiml si, že malá plastová západka není prasklá tam, kde čekal. Chyběl jí celý konec. Lepení, se kterým v duchu počítal, neměl ani na čem zkusit.
V katalogu svého dodavatele našel jen kompletní víko. Samotnou západku v nabídce neměli a cena celého dílu převyšovala částku, kterou zákaznice za opravu schválila. Poslal dotaz ještě jinam. Při čekání si vybavil průhledný sáček s podobnými černými zobáčky. Zuzana kdysi jeden obracela mezi prsty a vysvětlovala mu, proč si nechá i druhý, ačkoli vypadal stejně. Tehdy ji pobízel, aby už zavřela a šla domů.
Zavolal jí a zeptal se, jestli nemá něco takového ve své opravně. Potřeboval by, aby se přijela podívat. Zuzana si nechala poslat fotografii a vzápětí odpověděla, že právě tenhle typ byl v krabici pod ponkem. U sebe ho nemá. Ondřej jí vysvětlil, kam krabice přišla, a navrhl, že by se mohli zajet zeptat, zda tam pytel ještě nebude. Ona přece pozná, který je jejich.
Zuzana odmítla. Měla rozdělané dvě opravy a za chvíli čekala dalšího zákazníka. Ondřej namítl, že by šlo nanejvýš o hodinu. Tentokrát se neozvalo její obvyklé svolení ani otázka, kdy pro ni přijede. Jen zopakovala, že dnes pracuje. Hovor skončil a on zůstal stát s telefonem u ucha. Na sběrný dvůr nakonec zajel sám. Obsah kontejneru už byl odvezený.
V sobotu ráno paní Váchové předvedl otevřené víko a ukázal cenu náhradního. Rozhodla se, že tolik už do vysavače nedá. Ondřej jí vrátil zálohu v hotovosti. Zákaznice bankovku uložila do peněženky a požádala ho, aby přístroj alespoň složil, než pro něj odpoledne přijede syn. Nebyla nepříjemná. Právě to mu ztížilo každou další větu; nemohl se vymluvit na její netrpělivost ani na přehnané požadavky.
Zuzana přišla před polednem pro svou lampu a pracovní stoličku. Ondřej jí nabídl, že jí krabici zaplatí. Zeptala se, podle čeho chce její cenu určit. Začal mluvit o stáří těch věcí a potom se zarazil. Zuzana mu vysvětlila, že jí vadí hlavně to, jak snadno rozhodl za ni. Nejprve jí stanovil termín, který nemohla splnit, a pak čekal, že kvůli jeho zakázce opustí vlastní zákazníky.
Připomněl jí, kolikrát jí pomohl, když začínala. Přikývla. Nezpochybňovala to a o to hůř se mu hledalo pokračování. Nakonec navrhl, že by si mohli zase občas předávat práci. Zuzana si přitáhla stoličku ke dveřím a řekla, že teď žádnou další brát nebude. Lampu odnesla v druhé ruce. Tentokrát mu nepověděla, ať kdykoli zavolá.
Odpoledne Ondřej přišrouboval víko vysavače zpátky. Přichytil je papírovou páskou, aby se při odnášení neotevřelo, a na zakázkový list dopsal, že přístroj vrací neopravený. Pod kolonkou pro materiál zůstalo prázdné místo.





