Článek
„Malá bestie s huňatým ohonem“, jak jí doma říkáme. Ano, veverka. V zahradách nad tou naší jich bydlí několik a když mají pocit, že bude tuhá zima, přijdou, sklidí a zase odejdou. Pravda, abych jim nekřivdil, v posledních několika letech se s námi začaly o úrodu vcelku spravedlivě dělit a my tak na zimu nasušíme i patnáct litrů oříšků. Letos tedy ne, ale veverky jsou v tom tentokrát nevinně. Jarní mráz, letní sucho a přemnožený nosatec lískový totiž sklidili letos oříšky za nás i za veverky.
Napadá vás taky teď otázka, jak zápasit s veverkami a nosatci, tedy soupeři, proti kterým je člověk značně znevýhodněn? Není moc možností, vždycky budou mít navrch. Snad jen… co kdyby existovaly oříšky, které nosatec nemá jak navrtat a veverky jak odnést? Světe, div se, existují - říká se jim tygří ořechy nebo také zemní mandle a rostou pod rostlinou, jejíž botanické jméno je šáchor jedlý (Cyperus esculentus).
Pěstování šáchoru má dlouhou tradici, pro lahodné hlízky (ano, oříšky to jsou jen podle jména) je vysazovali už ve starém Egyptě. Já je na chalupě, kde jsem tehdy žil ještě coby syn svých rodičů, poprvé zasadil na začátku devadesátých let. Ze zvědavosti. V roce 2022 u nás měly zemní mandle obnovenou premiéru. To už ale z nutnosti. Chtěli jsme oříšky! A nechtěli jsme se o ně pořád jen dělit s veverkami, které byly stále otrlejší, jako by si byly vědomy své beztrestnosti, protože zákon je chrání coby ohrožený druh.
První sezóna tygřích ořechů v naší zahradě? Zasadili jsme je na konci dubna, což je na ně tak akorát, přímo do země. Jenže v květnu, když začaly vylézat mladé rostlinky, přišly mrazy a z přibližně dvou set mladých šáchorů nám jich zbyla ani ne třetina. Další rok jsme tak šáchor radši předpěstovali a sazeničky vysadili do záhonu po zmrzlých, tedy po 15. květnu, kdy už mrazíky nehrozí. Je proč být opatrný - nadzemní části šáchoru zničí už teploty těsně pod nulou, hlízky v zemi jsou přitom mnohem odolnější a vydrží i teploty kolem −10 °C.
Sklizeň je náročná, čištění ještě náročnější.
Co šáchor v zahradě potřebuje? Na bohatou úrodu se můžete těšit, když šáchoru dopřejete dobře živinami zásobenou půdu a dostatečnou zálivku. Ocení také hodně slunce a tepla. Při pěstování ve stínu, třeba někde pod stromy, sazeničky brzy zakrní a vytvoří jen minimum hlízek, pokud vůbec nějaké vytvoří.
My šáchor dáváme na vyvýšený záhon do řádků, hlízky, pokud nepředpěstováváme, pohodíme nahusto přibližně 6–8 cm hluboko a přidáváme k nim granulovaný hnůj. Až do sklizně pak o šáchoru prakticky nevíme. Občas záhon vyplejeme, ale to jen na začátku, protože šáchor brzy všechny plevely přeroste a zadusí. V době sucha zaléváme, pravidelně přihnojujeme kopřivovou jíchou. Vy můžete samozřejmě přihnojovat něčím jiným, kopřivová jícha totiž právě nevoní.
Kdy se tygří ořechy sklízí? Hned jak nadzemní část rostlin odumře – nejpozději ale po prvních mrazících. Vyrýpněte celý trs, oberte opatrně hlízky a přejděte k trsu dalšímu. Pokud vám při obírání nějaké hlízky zůstanou v zemi, nic zásadního se neděje, většinou nepřežijí zimu. Kolik se dá sklidit? Nám to vychází až na půl kilogramu hlízek z metru čtverečního. Není to moc, ale není to ani málo. V přepočtu na hlízky to vychází na přibližně sto kusů pod každým trsem.
Sklizené hlízky můžete jíst syrové, dají se pražit jako oříšky, jako oříšky také chutnají a oříšky také nahradí třeba v cukroví, v granole nebo třeba v krémech do dortů. Jediný problém na vás čeká ještě před použitím – kvůli nepravidelnému tvaru budete mít trochu problém očistit hlízky od země. I když „trochu problém“, to není úplně přesné – zbavit hlízky zeminy pevně se držící ve všech záhybech je někdy úkol takříkajíc herkulovský. Stručně řečeno – jde to hodně špatně.
Pěstovat tygří ořechy je tedy skoro to samé jako pěstovat čistec hlíznatý nebo topinambury, o kterých už jsem psal. Pustíte je v zahradě na chvilku ze zřetele a hrozí, že se rozlezou všude. Po sklizni vás čeká dlouhé čištění hlíz, snad by se dalo s nadsázkou říct i „očistec“. A do třetice, až na topinambury toho nikdy nesklidíte tolik, aby to dávalo nějaký kulinářský smysl.
Jenže, musí všechno dávat smysl? Nemusí. V tomhle případě stačí „obyčejná“ radost. Radost z toho, že „nám to roste“ .
Zdroje a inspirace:
1. Šáchor jedlý – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Šáchor_jedlý
2. Jak si vypěstovat tygří ořechy neboli zemní mandle neboli chufu – Pestrá Zahrada
https://pestrazahrada.cz/jak-si-vypestovat-tygri-orechy-neboli-zemni-mandle-neboli-chufu/
3. Šáchor jedlý posílí vaši imunitu. Můžete ho konzumovat jako zdravou pochoutku místo mandlí – Český rozhlas Sever
https://sever.rozhlas.cz/sachor-jedly-posili-vasi-imunitu-muzete-ho-konzumovat-jako-zdravou-pochoutku-9233242
