Článek
Na začátek ale malé povzdychnutí - vždycky, když si někde přečtu, že „topinambury v jídelníčku nahradí brambory“, říkám si, jestli je autor textu skutečně někdy ochutnal nebo prostě jen prošel na internetu deset článků, přeházel odstavce, poprosil umělou inteligenci o „chytlavý titulek“ a poslal své dílko do světa. Nejspíš to druhé. Topinambury totiž brambory nenahradí ani náhodou, a to ani chutí, ani použitím. Třeba topinamburový knedlík neuděláte, kdybyste se na hlavu postavili – topinambur nemá žádný škrob, který dělá bramborový knedlík bramborovým knedlíkem.
Když ale nebudete chtít dělat z topinambur brambory, objevíte zeleninu, která je mimořádná v mnoha ohledech. Když zůstanu u srovnání s bramborami – nadzemní části topinambur vám zcela určitě nesežere mandelinka. Hlízy, když je necháte přes zimu v zemi, nezmrznou – a když není země promrzlá na kost, můžete je sklízet třeba i na Nový rok a budou čerstvé. Na rozdíl od brambor chutnají topinambury i syrové (a mají příjemnou oříškovou chuť, což potvrzuji) a co nemůžu zapomenout zmínit – díky tomu, že místo škrobu obsahují inulin, jsou vhodné do jídelníčku diabetiků, kterým nezacloumají s hladinou cukru.
Květy topinamburů připomínají maličké slunečnice. Ne náhodou, topinambur vlastně slunečníce je.
Jak to, že my teď, na konci října, topinambury sázíme a sklízíme zároveň? Protože letos je výjimečný rok – naše mini políčko objevil hryzec a dost se na něm vyřádil. Z horní zahrady tedy topinambury stěhujeme do zahrady dolní o pár desítek metrů dál. Podzimní výsadbu máme u nás vyzkoušenou, hlízy budou mít na jaře náskok před těmi, které případně ještě dovysadíme na jaře – už proto, že využijí vodu ze zimních srážek.
Sklízet je na novém místě budeme průběžně od příštího podzimu do jara – budeme je kopat probírkou, aby vždycky nějaké hlízy nebo jejich části zůstaly. Co v zemi necháme, a stačí opravdu jen maličký ukopnutý kousek hlízy, to na jaře opět vyrazí. Mimochodem, místo pro topinambury pro tuhle jejich vlastnost vybírejte pečlivě – jakmile jim necháte trochu víc prostoru, dokážou se v zahradě rychle rozrůst i tam, kam nechcete.
Zbavit se jich je pak úkol na několik let pečlivého rytí a vybírání kousků hlíz. A aby to bylo ještě složitější, topinamburům nevadí sucho, mokro, chudá ani zasolená půda, dobře snáší i třicetistupňové mrazy. Jediné, co jsem během let vypozoroval, je, že jim vadí slimáci, kterým chutnají mladé rašící rostliny.
Zpátky na naše nové topinamburové políčko – co jsme nezasadili, to jsme sklidili do kuchyně. Moc toho ale není, hryzec se skutečně vyznamenal a možná, že vzal na lup celou rodinu. Na druhou stranu, nedivím se mu a nezlobím se na něj – každý má hlad. A teď před zimou obzvlášť.
Podzimní výsadba topinamburů. Oproti jarní výsadbě využijí hlízy zimní vláhu.
Kdybych někdy sestavoval žebříček nejméně náročných druhů zeleniny, budou topinambury na jednom z prvních míst, možná dokonce na místě prvním. Stačí je zasadit na odplevelený a dobře nakypřený záhon přibližně 10 cm hluboko… a to je vše. Zalévat netřeba, na pletí také zapomeňte, topinambury si samy udělají pořádek a nedovolí ničemu je přerůst. Kdy je čas sklizně? Konec října, začátek listopadu – když uschnou nadzemní části až tři metry vysokých rostlin, můžete začít kopat. Sklízejte ale vždy jen tolik, kolik sníte – vykopané hlízy vydrží čerstvé jen pár dnů. I v tom se vlastně dost liší od brambor.
Topinambury v naší kuchyni?
Nám moc chutnají syrové. Třeba v zeleninových salátech – mrkev, petržel, celer, topinambur, jablko… zkuste a uvidíte sami. Výborné jsou i vařené, pečené, smažené jako hranolky, když je nakrájíte na plátky, dají se připravit jako chipsy, z nastrouhaných jsme zkusili (a moc nám chutnala) topinamburovou variantu bramboráků.
Teď na podzim děláme z jeruzalémských artyčoků či židovských brambor, jak se topinamburům také říká, výbornou „zahřívací“ polévku. Jejím základem jsou čerstvě sklizené topinambury, pro pětičlennou rodinu (jako je ta naše) přibližně kilogram hlíz. Topinambury důkladně očistěte (loupat je netřeba), pokrájejte… a na chvíli je dejte stranou. K čištění jen poznámka – buďte trpěliví, hlízy mají spoustu záhybů a jestli nechcete, aby vám v polévce skřípal písek mezi zuby, pomozte si třeba kartáčkem.
Hotovo? Nakrájejte jednu větší cibuli, nechte ji na oleji zesklovatět, přidejte topinambury, zalijte je vodou tak, aby voda byla dva tři centimetry nad nimi, a duste je do změknutí. Stačit bude přibližně čtvrt hodiny, hlízy obsahují hodně vody a uvaří se během chvilky.
Pak topinambury rozmixujte dohladka ponorným mixérem, přidejte sůl, utřený česnek (dle chuti), trochu smetany na vaření pro zjemnění a ještě chvíli provařte. Výsledkem bude oříškově chutnající krémová polévka, která se nikterak neztratí vedle dalších podzimních polévek – třeba dýňové nebo té, kterou připravujeme z kedlubnů gigantů.
Dobrou chuť!
Zdroje a inspirace:
1. Vlastní zkušenost s pěstováním a přípravou v kuchyni
2. Topinambur – pěstování, sklizeň a skladování – TOPINAMBURY-RK
3. Topinambury získávají na popularitě, mají vysoký výnos a jsou vhodné pro diabetiky – Český rozhlas Střední Čechy
