Článek
Bylo 6. června 1944, den spojeneckého vylodění v Normandii. Zatímco na západě Evropy začínala jedna z největších operací druhé světové války, na severním Plzeňsku se odehrála tragédie, která připravila o život osmnáct mužů.
Jako amatérský badatel se při svém pátrání po událostech druhé světové války na Plzeňsku a Rokycansku dostávám i k příběhům, které se odehrály zdánlivě daleko od hlavních válečných událostí.
Jedním z nich je havárie německého vojenského letounu u Obory na severním Plzeňsku.
Stalo se to právě 6. června 1944.
Večer nad Oborou
Podle dochovaných záznamů se kolem půl osmé večer zřítil nedaleko obce německý transportní letoun Junkers Ju 52/3m.
Stroj nesl označení G6+HU a podle dostupných údajů patřil 10. letce Transportgeschwader 4.
Na jeho palubě se nacházelo celkem 18 mužů – tři členové posádky a patnáct leteckých mechaniků 5. letky JG 5 „Eismeer“.
Nikdo z nich havárii nepřežil.
Letoun měl podle dostupných informací namířeno ze základny Stubendorf v Horním Slezsku směrem do Francie.
Byl 6. červen 1944.
V Normandii se právě rozbíhala spojenecká invaze.
Špatné počasí
V době havárie panovalo v oblasti velmi špatné počasí.
Obecní kronika Obory popisuje prudký déšť a silný vítr. Letoun se navíc podle dochovaných údajů výrazně odchýlil od plánované trasy.
Nakonec se dostal nad Oboru.
Stroj dopadl na bramborové pole Marie Kroftové, jen kousek za posledními domy obce.
Následoval náraz a exploze.
Letoun začal hořet.
Trosky dopadaly mezi domy
Havárie musela být pro obyvatele malé obce děsivým zážitkem.
Podle kronikářského zápisu byly trosky letadla a části těl rozmetány po širokém okolí. Některé dopadly na střechy a dvory okolních domů.
Obyvatelům se podařilo zabránit tomu, aby se požár rozšířil na další objekty.
Pomohlo také počasí. Prudký déšť omezoval šíření ohně.
Krátce po havárii se na místě objevili němečtí vojáci z letecké hlásky Flugwache 21 na Červeném vrchu. Později dorazil také vyprošťovací oddíl z plzeňského letiště.
Odklízení trosek netrvalo jen několik hodin. Práce pokračovaly ještě v následujících dnech.
Kdo byli muži na palubě?
Tady začíná být celý příběh ještě zajímavější.
Patnáct ze zemřelých nebyli běžní vojáci přesouvaní na frontu.
Byli to letečtí mechanici 5. letky německé stíhací jednotky JG 5 „Eismeer“.
Tato jednotka působila během války především na severním úseku východní fronty a v prostoru Norska a Finska.
V létě 1944 však německé letectvo potřebovalo posily na západě.
Spojenecké vylodění v Normandii znamenalo pro Luftwaffe obrovský problém. Německo potřebovalo přesouvat jednotky i jejich pozemní personál tam, kde byly nejvíce potřeba.
A právě do tohoto přesunu zapadal i let havarovaného Junkersu.
Mechanici měli být dopraveni do Francie, kde měli podporovat provoz stíhacích letounů JG 5.
Do cíle už ale nikdy nedorazili.
Smrt osmnácti mužů
Všech osmnáct mužů zahynulo.
Jejich ostatky byly po havárii shromážděny a 13. června 1944 pohřbeny do společného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni.
Pro rodiny těchto mužů tak válka skončila daleko od míst, kde jejich synové, manželé či otcové původně bojovali.
A pro obyvatele Obory zůstala v paměti především noc, kdy jim nad hlavami explodovalo letadlo.
Místo havárie nezmizelo v zapomnění
Příběh se ale po válce úplně neztratil.
Místo havárie se podařilo později přesně lokalizovat. V roce 2013 jej identifikoval badatel Svatopluk Vyvážil.
Při průzkumu byly nalezeny další části letounu a osobní předměty související s jeho posádkou.
Mezi nálezy se objevila například identifikační známka, spony transportního letectva nebo padákové spony.
Tyto drobné předměty dnes představují hmatatelné pozůstatky události, která se odehrála před více než osmdesáti lety.
Náhoda, nebo důsledek války?
Na havárii u Obory je pozoruhodné především její načasování.
6. června 1944.
Den, který známe především jako Den D – začátek spojeneckého vylodění v Normandii.
V ten samý den letěl přes Evropu německý transportní Junkers s patnácti mechaniky stíhací jednotky. Měli posílit německé letectvo na západní frontě.
Do Francie však nedoletěli.
Jejich let skončil na poli u malé obce na severním Plzeňsku.
Pro obyvatele Obory to byla především strašlivá letecká katastrofa. Z pohledu širších dějin druhé světové války je ale havárie zároveň malým střípkem do mozaiky obrovských přesunů německých jednotek, které následovaly po spojeneckém vylodění.
A právě podobné příběhy mě na historickém bádání baví.
Nejsou v učebnicích. Často se nevejdou ani do velkých dějin.
Přesto se skutečně staly.
A někdy stačí jeden zápis v obecní kronice, starý dokument nebo drobný kovový předmět nalezený v zemi, aby se po desítkách let podařilo jejich příběh znovu poskládat.
Havárie u Obory je jedním z nich.
Hlavními prameny k události jsou dochované záznamy a obecní kronika Obory. Další informace o havárii a lokalizaci místa pocházejí z badatelských materiálů Letecké badatelny.
