Článek
Lví brána
Srpen bránu otevírá.
Savana se rozprostírá.
Období majestátních lvů.
Příslibem vyplněných snů.
Nekonečné možnosti.
Život plný radosti…
Projevená síla portálu.
Studnice pokladů.
Otevřela se, lví brána.
Čas vesmíru, přání, odevzdávat.
S důvěrou, dobrým pocitem.
Než lví síla pomine.
Mrskají vousy…
Ve hvězdách čtou si.
O pocitu, blahobytu, je tam psáno.
„Proč se rmoutit?“
Je nám tolik dáno..
„Kolik radostí život čítá?“
Těžko se dopočítáš…
Právě v těchto dnech, dokořán brána.
Okouzlena snem, naproti mávám.
Osmička zdvojená.
S nekonečnem spojená.
Pozve dál, lemniskáta.
Zázračné, dvě osmičky…
Nepostradatelné, slovo samičky.
Ve smečce matriarchát vládne.
Prastaré zákony platné.
Pohrávají si s králem.
Sotva se spokojí s málem.
Spokojeně odpočívá smečka.
Na nebi, nepatrná tečka.
Jeden z dílků, zvěrokruhu.
Náleží statečnému druhu.
Vesmírem letí dobrá zpráva.
Lví sílu nám dává!
Na slunci se vyhřívá.
Že je králem, se domnívá.
Nechá ho při tom, lvice.
Nezdobí ji bohatá kštice.
Tak to chodí…
Lvi ve smečce loví.
Problikávají hvězdičky.
Batolí se lvíček, maličký.
Od lvíčete, co jde bezstarostně světem…
K mocnému lvu, bohaté hřívě.
Ke splněným snům.
Píše se lidský příběh.
Manifestuje se vnitřní síla.
Rozum a cit, se přidá.
První žerou lvi…
Ti moudří, i ostatní zohlední.
Jádro smečky, lvice tvoří.
Lvi se jim dvoří.
Lvíčata šťastná.
Otvírá se srdce brána.
Necháme se prodchnout, lví silou.
V srpnu šanci, slibnou.
Celý vesmír se spojí.
Nechá nás, bránou vítězů, projít.
Zhmotní se sny, pochyby odezní.
Neomezeně otevřený portál.
Vesmír slibům dostál.
