Článek
Vzdušná akrobacie
Drobnými žilkami protkaný.
Tečkovaný…
S nádechem zlatavým.
S nepravidelným okrajem.
Férově hru dohraje.
Klesá …
Na rizika se neptá.
List za listem.
S barevným potiskem.
Z ničeho nic se chvějící.
Bez příčiny se radující.
Melancholická nálada.
S usměvavými se potkávám.
Odvážní parašutisté.
Přistanou, s lehkostí zajisté.
Šťastní mezi svými.
Listy spadanými.
S elegancí dopadají.
Ve frontě se nestrkají.
Na všechny přijde řada.
„Nebudou se přece hádat!“
Předbíhat nemají ve zvyku.
Není třeba povyku.
Tlačit se, není nutné.
I bez nadýchaného padáku to půjde.
Nedočkavě přešlapují.
Pořadí jim nediktují.
Letí bez tíže.
Nepředpokládají potíže.
Na přistání s rozvahou.
Pověstní dobrodružnou povahou.
Vše zvládly, jakoby nic.
Jakoby si jen hrály.
Tak půvabně, tak ladně.
Malý zázrak, když list spadne.
Dobrodružství vstříc.
Vzdušná akrobacie.
Lehkost, až je to s podivem.
Tolik jich přistát dokázalo!
„Kde se to umění vzalo?“
Už je nic nezastaví.
V tisících dopadají.
S půvabem poletovat.
Trochu zariskovat.
Bez záložního padáku.
Vrhnout se a letět.
Věřit zázraku.
