Článek
Zpomaleně
Hopsa hejsa, do Brandejsa…
K radosti otevřená cesta.
Chryzantémy, vřesy.
Barevné podzimní cesty.
Až sem mě dovedly.
Poutník, cestami posedlý.
Šupky dupky, do Boleslavy.
Uposlechnu rady.
Odpadla, za slupkou slupka.
Ke štěstí nestačí půlka.
Pár kroků tam a zpátky.
„Už je to tady!“
Přivítání lesa vřelé.
Hodin jak na kostele.
V kapse dvě půlky.
Sny proměněné v skutky.
Do Bolky, dovedly mě cesty.
Každý krok oceňuji.
Ničeho nelituji.
Naproti štěstí.
Čtu mezi řádky.
Není cesty zpátky.
Pěšinou půjdeme.
V jedno splyneme.
V prolnuti, shodě.
Půlky, patřící k sobě.
Cest vábení.
Šťastná v zeleni.
Podléhám, téhle roční době.
Hopsa hejsa, zpomaleně…
„Vše v ceně!“
Svěží vánek, není marný.
Vůně dálek, krásné barvy.
Na cestách, čas ráda trávím.
Navigátor určuje, směr správný.
V harmonii, uceleně.
Potkávám děti.
Jasnýma očkama, na svět hledí.
Šnečky na vestičkách.
Poklady po kapsičkách.
Ulity, oblázky, slupky.
Do postýlek, šupky dupky.
Do Brandejsa, hopsa hejsa…
Kroky vést, si nechat.
Do lesa pro zábavu.
Vyčistit si hlavu.
Odnaučit se spěchat.
Za víčky si pustit film.
Nechat se okouzlit, jím.
Barevný svět vnímat.
Nehnat se, nepospíchat.
Pro barevnost života cit.
S radostí, zpomaleně…
O ní vědět.
