Článek
Ať už navštívíte jakékoliv místo na světě, všude vás osloví nějaká místní specialita, typická pro danou oblast. Přiznám se, že jsem trochu konzervativní a nerad zkouším nová a mě neznámá jídla. Nejsem jeden z těch, co někam přijedou a těší se, až zkusí místní specialitu, nejlépe mořskou „potvoru“. Já bych nejradši, kdyby se všude vařil guláš a tradiční čínsko-evropské Kung Pao.
Co je vlastně typického pro Čechy?
Svíčková na smetaně
Kořenová zelenina, hovězí maso, špek, smetana, brusinkový terč a houskový knedlík. Její tradice sahá až do roku 1826, kdy spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová vydala jako první „Domácí kuchařku“ i s receptem právě na svíčkovou omáčku. Od té doby se recept trochu změnil, ale v základu zůstal stejný. Jestliže se rozhodnete svíčkovou si uvařit a chcete obědvat v pravé poledne, už abyste v devět ráno stáli u sporáku! Dneska, ale nikdo nechce trávit celé dopoledne vařením, proto radši volí jednodušší jídla. Hospodyňkám, co trávily spoustu času v kuchyni, už odzvonilo, a kromě našich babiček, už na ně téměř nenarazíte. To je také spojeno s dobou, kdy už není hlavním názorem, že žena patří do kuchyně.
Knedlo vepřo zelo
Vepřové maso a červené nebo bílé zelí, co dodat? Snad jen pivo k tomu.
Historie tohoto jídla sahá až do devatenáctého století, kdy se stalo oblíbeným především pro majitelé restaurací a hospod, jelikož konzumace vepřového masa zvyšuje pití piva. Do té doby byly naším národním jídlem švestkové knedlíky.
Mladší generaci zmíněné národní pochoutky už nic neříkají. Nevypadá to, že by to bylo vidinou zdravějšího stravování, když vezmeme v úvahu vysokou konzumaci fast foodů. Přiznejme si, že česká kuchyně není žádný vitamínový zázrak a s tuky se zrovna nešetří. V podstatě každá zahraniční kuchyně je na tom lépe. Obvykle zahraniční recepty obsahují spoustu zeleniny, rybí maso, bylinky, olivový olej apod.
Ať chceme nebo ne, ani jedno z uvedených jídel naší gastronomii už nekraluje. Uhodnete tedy co je naším národním hitem? Ano správně je to smažený sýr!
Možná nebudete souhlasit, ale lidově „smažák“ si můžete dát téměř všude, a ani rady Zdeňka Pohlreicha nepřinutí majitele restaurací vyškrtnout smažák z jídelníčku. Vypovídá o tom i to, že tato česká pochoutka nechybí ani v nabídce čínských restaurací, a to už o něčem svědčí, že?
V každém kiosku a posledním kempu, kde dělají alespoň tři jídla z mrazáku jedno je určitě smažák. Hranolky, krokety, nebo brambory? Tatarka je neodmyslitelnou součástí a stejně jako pivo ke knedlu vepřu zelu, tak ke smažáku kola. Eidam 30 % nebo 45 % tuku, nebo snad hermelín? Fantazii se meze nekladou a pro fajnšmekry můžou být i syrečky. Nejlepší ve fritéze a ideálně ve starším oleji. Mám takový pocit, že už vím, co budu mít dnes k obědu, „dobrou chuť všem.“
Zdroj: https://www.google.com/amp/s/www.kupi.cz/magazin/amp/clanek/20645-historie-svickove-omacky
