Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Že není syn můj, jsem se dozvěděl jen náhodou, svěřil se Radim (40)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Mít v životě něco, co ostatní běžně nemají, může být pěkný problém.

Článek

S Lucií jsem se potkal už na střední škole a asi čekáte, že teď řeknu, že to byla láska na první pohled. Omyl! Vůbec se mi nelíbila, měla rovnátka a měla slušnou nadváhu. No popravdě já měl taky rovnátka a obličej jak měsíční krajinu (samej beďar). Láska na první pohled se nekonala, ale stali se z nás nakonec dobří kamarádi. Měli jsme totiž minimálně jednu společnou věc, a to posměch ostatních. Nějak jsme to přežili a jak bylo po maturitě, už jsme si šli každý svou cestou.

Náhoda nás ovšem po deseti letech dala opět dohromady

Šel jsem na úřad pro novou občanku a za přepážkou seděla krásná žena s úžasným úsměvem. Kdybych nezahlédl jmenovku, co měla na halence, nepoznal bych, že je to Lucie. Teď už to ale byla láska na první pohled a naštěstí i z její strany.

Netrvalo to dlouho a po roce jsme už zařizovali dětský pokoj. Bydleli jsme u Lucčiných rodičů ve velkém domě a v našem okolí bylo hned několik podobných párů, takže jsme se často navštěvovali a navzájem si pomáhali.

Narodil se nám malý Zdeněček a já byl neskutečně šťastný

Snažil jsem se se vším Lucii pomáhat a musím uznat, že starost o miminko není žádná dovolená.

Jednou jsem si při koupání Zdeněčka všiml, že má nahoře na oušku malou dírku. Zeptal jsem se na to Lucie a ona mě ujistila, že je to v pořádku. Už to probírala s doktorkou při kontrole a prý se jedná o vzácnou genetickou vadu a jmenuje se to preauricular sinus. Dědí se to, takže to má nejspíš ještě někdo z rodiny. Já ani Lucka to nemáme, „asi někdo z rodičů“, řekl jsem si, ale už jsem to nezjišťoval.

Sousedům Petrovi a Aničce se narodil také chlapeček a tradičně se to šlo zapít, nicméně šli jsme s Luckou na návštěvu, když si přivezli chlapečka domů. No to bylo šišlání, jak se holky rozplývaly nad miminkem. Dokonce i já jsem si ho pochoval v náručí. Jenže, když jsem si ho tak choval, najednou vidím, že i jejich chlapeček má dírku na oušku. S nadšením jsem zvolal: „Jééé, vy taky máte výjimečné znaménko.“ Na to mi Petr nadšeně odpoví: „Jasně, to má po mně, máme to v rodině,“ a ukazuje mi svoje ucho s dírkou.

Asi vám nemusím vyprávět, co následovalo, ale do šťastného konce to mělo hodně daleko. Zazvonil zvonec a dvěma šťastným rodinám byl konec.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz