Nuda pláž v Egyptě? Ano a je nejspíš i jediná, kterou najdete v arabském světě

Nejdřív je třeba zmínit, že nevím, jestli jsem byl úplně spokojený, ale ono to nakonec možná tak zlé nebude, jak se může zdát z vyprávění. Jestli jste už byli alespoň jednou na resortové dovolené v Egyptě, zřejmě si dokážete udělat nějaký obrázek, a hlavně trochu znáte poměry a povahu místních lidí (zaměstnanců).

V Egyptě jsem byl s rodinou celkem osmkrát a před tím jsme absolvovali Turecko a Tunis. V porovnání je Egypt lepší. Krásné moře a korály předčí lepší servis v Turecku, kde bylo naopak moře mrtvé a celkem nevhodné ke koupání. Zatím jsme byli vždy v Marsa Alam, kde jsme si po několika návštěvách oblíbili hotel Malikia, kam jsme se pravidelně vraceli. Letos jsem ovšem zaváhal a vzhledem k několika okolnostem jsem neobjednal dovolenou ve First minute jako obvykle. Dopadlo to, jak se dalo očekávat, a náš oblíbený hotel byl plně obsazen.

Po několikadenním uvažování jsme se s manželkou jednoznačně shodli, že dovolenou potřebujeme a musíme tedy vybrat jiný hotel, „za každou cenu“. Podmínka! Hotel s písečnou pláží a pozvolným vstupem do moře. Po předešlých zkušenostech, kdy byl vstup do moře omezen korálem a jediná možnost se v něm vykoupat byla z několikasetmetrového mola. To jen za předpokladu, že nefoukal silný vítr, a tím pádem nebyl vyvěšen červený praporek, který jasně symbolizuje, dnes se v moři nevykoupeš!

Nakonec po náročném pátrání zjistíte, že není problém hotel, ale letenky, které prostě nejsou. Už několik let po sobě jdoucích je do Egypta celkem obtížné sehnat zájezd přes Last minute, jelikož je překročena kapacita letadel, i přes to, že hotely zejí prázdnotou, zájezd prostě neseženete.

Povedlo se, a díky smutnému storno zájezdu jiné rodiny se uvolnila čtyři místa a my tak mohli vyrazit. Celkem dobré hodnocení hotelu Coral Beach v Hurghadě a příznivá cena, zavánělo slibem vytoužené dovolené. Do Egypta se létá zpravidla v noci, takže se do hotelu dostanete poměrně brzy ráno. Z letiště jsme jeli nasmlouvaným autobusem a hotel je vzdálen asi 13 kilometrů od něj, bohužel cesta trvala déle než hodinu, jelikož po cestě vysazujete ostatní šťastlivce v jiných resortech.

Ubytování neboli check in se v Egyptě garantuje, od 14:00 hodin, což se naštěstí většinou neděje a vy tak máte za dvě až tři hodinky pokoj, (např. v 11:00). Bohužel v tomto hotelu jsme po čtyřech hodinách, i přes všimné, stále čekali. Dle informací recepčního se pokoje stále uklízely. Abych přiblížil legendu ubytování: hotel je situován do 400 bungalovů, což je šílené stejně tak, jak to zní. Celý areál je strašně roztahaný a jak jsme zjistili, ty nejvzdálenější jsou už nejspíš několik let nefunkční a vzdálené natolik od restaurace, moře i bazénu, že by tam stejně nikdo bydlet nechtěl.

Téměř po pěti hodinách jsme se dočkali a dostaly dva bungalovy zhruba v půli cesty na druhou stranu areálu, což byla skutečně dálka. V plné síle žhnoucího slunce bloudíte s drncajícími kufry po chvilkami polorozpadlé zámkové dlažbě. Následně nešel pokoj několik minut otevřít čipovou kartou zámku umístěného v klice. Nefungovala lednička a šoupací dveře na terasu jsem odsunul sotva do čtvrtky, než se beznadějně zasekly. Korunu všemu nasadil téměř nefunkční kohoutek v koupelně a velká ještěrka, která zalezla do skříně. Jelikož jsme měli hlad a čas pokročil, šli jsme rovnou na oběd do hlavní restaurace, kde v rámci úspor (jak jsem se od manažera dozvěděl) nebyla zapnutá klimatizace. Suché kuřecí maso, a ještě sušší brambory, které se nedaly spolknout. Pití do malých měkkých kelímku a stékající čůrky potu po zádech, mi našeptávalo, že je něco špatně. Začátek dovolené se tedy zatím moc nepovedl, ale snažím se nepropadat panice a neztrácet naději, že to určitě nebude zas tak hrozné. (Věčný optimista)

Při návratu z oběda jsme absolvovali za doprovodu stále spalujícího slunce krátké bloudění a hledání našich bungalovů. Opět za zoufalých pokusů kartou odemknout pokoj jsem po pěti minutách bušící hlavou o dveře dosáhl maxima trpělivosti a napochodoval do hotelové recepce. Anglicky a nakonec i za pomoci překladače arabsky jsem vylíčil všechny hotelové nešvary. Na to ochotný a usměvavý recepční nám za doprovodu manažera vyměnil bungalovy za jiné, blízko bazénu, restauraci a rovnou na cestě k moři. S úžasem jsem se pousmál, jelikož v porovnání s předešlým pokojem toto bylo jako prezidentské apartmá. Přestěhovali nás i s kufry elektrickým vozítkem, mohli jsme tedy konečně začít vybalovat. Dvě manželské postele jako, že (dvoulůžkový pokoj), úžasné. Vše je sice starší a celý hotel vypadá, jako kdyby ho udržovali jen při životě, pořád jsem si ale říkal, že za patnáct tisíc na osobu letecky a s All inclusive, nekupte to.

Snídaně a večeře v hlavní restauraci, oběd na pláži

Naštěstí večer klimatizace fungovala, a když přehlédneme staré dřevěné židle se špinavým a prosezeným polstrováním, jídlo bylo celkem dobré. Výběr velice skromný, ovoce téměř žádné a především sladkých dezertů, které jsou většinou chloubou arabských hotelů, bylo pramálo. V porovnání se všemi ostatními hotely značím jako velmi slabé. Snack na pláži byl velice chudý a každý den byla bulka s mletým masem, nebo zvláštní klobásou, hranolky a nakrájené zelí, salát k dispozici na jednom pekáči. Kdyby nebyl kečup, asi bych to celý týden jíst nezvládl (smích).

Vše zachránilo moře a ochotný a usměvavý personál

Moře bylo rozděleno do dvou lagun, které byly ohraničeny korálem, kde je tak člověk chráněn před žraloky. Pozvolný vstup, písek, ale také hloubka na plavání v azurově modré barvě vody zažene všechny nedostatky. Nakonec, jeli jsme k moři, a to splnilo naše očekávání.

S překvapením jsme zjistili, že na levé straně pláže je kousek od nás ještě nuda pláž. V podstatě na nudisty nedohlédnete a jejich zázemí je stranou, kdyby nám o tom neřekl starší manželský pár, který sem jezdí právě kvůli tomu, ani bychom si toho nevšimli.

My na nuda moc nejsme, a tak jsme hlavně ocenili poloprázdnou pláž a volná lehátka jak u moře, tak u bazénu. Animátoři byli příjemní a určitou část plážových povalečů dokonce i přemluvili k józe nebo cvičení v moři či v bazénu. Plážový prodavači a nabízeči se po informaci, že už jsme v Egyptě po osmé, všechno jsme zažili a zkusili, nám popřáli hezkou dovolenou a pak už jsme je neviděli. V podstatě se nám zde líbilo a vychutnali jsme si sluníčko, moře a neskutečný klid. Co víc si přát a co vlastně člověk potřebuje ke štěstí?

Závěrem:

Když se mě recepční při odjezdu zeptal, jestli se nám u nich líbilo a jestli bylo něco špatné, zamyslel jsem se a odpověděl mu „everything was perfect“.