Článek
S Karolínou jsem chodil několik let a ačkoliv jsem byl vždy tak trochu proutník s ní jsem se opravdu změnil. Já jsem v podstatě každou přítelkyni podvedl, nejsem na to hrdý, Karolínu, ale nikdy. Možná už jsem na to měl věk abych dostal konečně rozum a usadil se. Byla pro mě prostě jediná a basta.
Po pěti letech jsem si byl jistý, že ona je ta pravá, s ní chci založit rodinu a zestárnout. Jak se později ukázalo moje představy byli trochu naivní. Myslel jsem si, že to cítí stejně a všechno nasvědčovalo tomu, že našemu vztahu chybí už jen žádost o ruku.
Koupil jsem tedy prstýnek s bílím kamínkem a těšil se až ho Karolíně nasadím na prst. Našel jsem luxusní restauraci, zarezervoval stůl a pozval jí na večeři. Všechno klaplo na jedničku, byl z toho nezapomenutelný večer a náš vztah se posunul na další úroveň. Povedlo se to tak, jak jsem si naplánoval a ona řekla ano.
Idylka se mi, ale brzo rozplynula, když jsem bohužel zjistil, že mě Karolína podvedla. Bydleli jsme spolu v pronajatém domě a vedle nás bydlel o něco starší soused, který zdědil dům po rodičích a žil v něm sám. Brzo jsme se spřátelili a jelikož často pořádal různé večírky, byli jsme jejich častými návštěvníky.
Tak tomu bylo i před rokem na Silvestra, když jsme byli u souseda na oslavě. Všichni jsme byli společensky unavení a někteří nejspíš ani nevěděli co dělají. Trochu jsem to s alkoholem přehnal a to normálně vůbec nepiju. Ani nevím, kdy jsem usnul v obýváku na gauči zatím, co okolo mě se bavilo několik lidí, hrála hudba a tančilo se.
Vzbudil jsem se někdy nad ránem, jak se mi zvedá žaludek. Vyrazil jsem tedy na záchod s tím, že budu nejspíš zvracet a po cestě jsem míjel jeden z pokojů velkého domu sousedů. Dveře pokoje byli pootevřené a já zaslechl vzdychání a následně hlas mě velmi dobře známý.
Nahlédl jsem dovnitř a uviděl Karolínu se sousedem jak se oddávají intimním radovánkám. V tu chvíli se mi opravdu zvedl žaludek a tak jsem utíkal na záchod kam jsem jen tak tak doběhl. Strávil jsem tam asi dvacet minut než se mi udělalo trochu lépe. Vyšel jsem na chodbu, v pokoji už nikdo nebyl a Karolína seděla v obýváku na gauči, kde jsem se před tím já probudil. Usmívala se na mě a já si řekl, že se mi to asi nejspíš zdálo. Bylo mi stále zle takže jsem šli už domu.
Doma jsem Karolíně řekl co jsem viděl a ona se mi vysmála, „jsi opilí broučku a mluvíš z cesty“ odpověděla mi. Šli jsme tedy spát a když jsem se probudil měl jsem docela slušnou kocovinu a moc věcí z předešlého večera jsem si nepamatoval až na jednu „samozřejmě“. Nebyl jsem si už ničím jistý a jestli se vůbec něco stalo byla Karolína taky opilá a nejspíš ani nevěděla co dělá. Snažil jsem se na to zapomenout jako by se nic nestalo a pokud ano odpustil jsem jí, protože jsem jí opravdu miloval.
Uplynul rok a my měli týden před svatbou. Já i Karolína jsme měli rozlučku se svobodou jenže ona na rozdíl ode mně na tahu ztratila mobil. I přes to, že jsem ho jel hned následující den hledat na místa, kde se měla pohybovat, nenašel jsem ho. O to větší překvapení bylo, když jsem ještě v ten den večer seděl u souseda, popíjeli jsme pivo a já uslyšel známí vyzvánějící tón. Karolíny telefon byl u souseda zapadlý v gauči. On se mi bez problému přiznal asi mu to přišlo jako kamarádovi fér. Cože? To jako vážně?
Karolína chvíli zapírala, ale nakonec přiznala, že se sousedem udržuje kamarádský vztah s výhodami. „Začalo to tenkrát na Silvestra,“ z ní nakonec ještě vypadlo. Jak jsem mohl být tak naivní, nebo to byl můj trest za to jaký jsem sám bývával?
Rozešli jsme se a dnes Karolína bydlí u souseda. Nevím jak dlouho bude trvat než se odvážím někomu opět důvěřovat.
