Článek
V posledních desetiletích se stále více Čechům otevírá možnost podívat se do exotických krajin. Právě takovou krajinou jsou i pod Španělsko spadající Kanárské ostrovy, oblíbená destinace našich německy mluvících sousedů či anglicky mluvících obyvatel Britských ostrovů.
Člověk mířící na Kanáry by se mohl domnívat, že všechny ty „české hulváty“, o kterých doma četl, nechává za sebou a čekají ho jen snové zážitky s vychovanými, milými a ohleduplnými západními turisty. Velký omyl.
Většina denního plánu osazenstva hotelu se skládala z probuzení, přesunu k baru s all inclusive a zakotvení. Že se nepodívali do oceánu? Oni se nepodívali ani do hotelového bazénu. V zahradách bylo k vidění vedle palem a kaktusů stádo k záchodům se potulujících opilců, kteří naplno využívali štědrosti svých hostitelů.
Někomu by se mohlo zdát, že je k nim tento článek až příliš krutý. Pokud se chce člověk na dovolené každý den opít, je to jeho věc. Do jisté míry souhlasím, ale také dodávám, že všichni tito lidé s sebou měli děti ve věku 3-15 let. Problém je také v tom, že opilý člověk ztrácí zábrany, takže se mi několikrát stalo, že mi přítelkyně sevřela ruku tak pevně, až mi do ní přestala proudit krev. Žádné ženě totiž není příjemné, když jí bez přestání očumuje skupina opilých mužů. Na prsa se přestali dívat, až když je člověk slovně napomenul, nebo se zastavil přímo u nich a propichoval je pohledem.
Problém byl ale i se střízlivými turisty. Kanárské ostrovy mají krásné promenády, které počítají s vysokým počtem lidí. Kdekoliv se člověk procházel, bylo dost místa, pokud byla vůle. My, nevychovaní, hrubí a primitivní Češi, jsme automaticky uhýbali z cesty všem kočárkům, malým dětem i lidem pokročilého věku, aby mohli bezpečně projít. Jak se nám naše slušnost vrátila? Muži. Mladí, středního věku, všichni. Kdybych řekl každý druhý, byl bych až moc shovívavý. Skoro žádný z těchto „mužů“ se neobtěžoval uhnout mé přítelkyni ani o krok, dokonce se roztahovali na její úkor, kdy musela uhnout, aby do ní nevrazili. Protože bych musel napomínat každého druhého gentlemana, vyřešili jsme to tak, že budou vrážet do mě. Přítelkyně šla vedle zídky. Tím se mezi ni a gentlemany dostala má ramena a ona se zase cítila dobře. Právě v tuto chvíli jsem se ale dopálil, protože s naším prohozením si gentlemani začali dávat pozor na cestu. Předtím jsem si myslel, že jsou prostě bezohlední, že to tak nevnímají a přijde jim to normální. Když se ale měli srazit se mnou, dobře si to rozmysleli a pokud ke srážce došlo, tak se velmi omlouvali. Tato situace se opakovala první dva večery, pak už jsem vždy stál mezi ní a hulváty.
My Češi se nemusíme stydět! Ano. I v naší krásné zemi jsou hulváti, ale ti jsou všude ve světě. Všude ve světě jsou i slušní lidé, jen vám tak neuvíznou v paměti. Aby měl článek o pohádkových Kanárech dobrý pohádkový konec, tak dodám, že místní obyvatelé a případný personál byli k nezaplacení. Skvělí lidé, milí a příjemní. Tak jako u nás.
