Hlavní obsah
Příběhy

„K normálnímu občanovi by sis to nedovolila,“ obořila se zákaznice na nechápající prodavačku

Foto: Marek Zelinka/Leonardo.ai

Už jsem tu párkrát psal o lidech, kteří si rádi chodí rozměnit velké bankovky do malých prodejen, ale tato dáma to posadila na novou úroveň. Vše obohatila o rasismus a xenofobii.

Článek

Úvod

Je pravda, že pokud patříte k nějaké menšině, ovlivní to váš život v mnoha aspektech. Přestože si myslím, že je česká společnost velmi tolerantní, může váš vzhled ve spojení s jistým chováním způsobit předsudky a zkomplikovat život. Znesnadní vám pohovor v práci nebo třeba sníží šanci na získání dobrého pronájmu.

Současně podle mého názoru tyto nesnáze hravě vyřeší kultivovaný projev a celková zdvořilost. Žena v příběhu bohužel nedbala ani na jedno.

Konflikt se zákazníci

Mladá žena tmavší pleti přistoupila k vitríně. Chvíli si prohlížela zboží.

„Dvakrát tohle, tohle a tohle,“ řekla bez pozdravu a prstem ukazovala na zákusky. Prodavačka z druhé strany vitríny logicky nemůže vidět, na které zákusky ukazuje.

„Dobrý den,“ pozdraví nahlas prodavačka.

„Chci to, to a to,“ přidá několik nových otisků prstu na vyleštěné sklo.

„Dobrý den,“ zkusí ještě jednou pozdravit prodavačka.

„Seš hluchá?“ oboří se zákaznice.

„Ne, jen je slušnost první pozdravit, když člověk přijde a něco chce,“ stojí si za svým prodavačka.

„Jsem zdravila, když jsem došla,“ odsekla zákaznice.

„Ne, nezdravila,“ řekne prodavačka.

„Fajn, chci tohle, tohle a tohle, dvakrát,“ opakuje potřetí a zase kreslí mastným prstem po vitríně.

„Já odsud nevidím, na co ukazujete. Řekněte, co chcete,“ vysvětluje prodavačka trpělivě.

„Ježiš, dvě špice, dva větrníky a dva řezy,“ vyštěkne protivně zákaznice.

Prodavačka už dál nic neříká, nachystá zákusky a zadá to do kasy.

„Sto šedesát šest korun,“ řekne cenu.

V tu chvíli zákaznice vytáhne z peněženky dvoutisícovku.

„Je mi líto, ale na to vám nevrátím,“ omluví se prodavačka.

„Jak jako?“ nechápe zákaznice.

„Máme otevřeno hodinu a dnes nikdo nechodí, nemám z čeho vám vrátit na dva tisíce, buď mi dejte menší bankovku nebo zaplaťte kartou, jinak vám to nemůžu prodat.“

„To není možný. To je rasismus! K normálnímu občanovi by sis něco takového nedovolila!“ rozčílí se zákaznice do běla.

„Vy nejste normální?“ ohradí se už taky nepříjemně prodavačka.

Zákaznice si už pak jen nadává sama pro sebe a vytáhne dvě stovky. Z vrácených peněz si přepočítá každou korunu, asi aby se ještě mohla pohádat, kdyby jí prodavačka vrátila špatně, a odchází.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz