Hlavní obsah
Práce a vzdělání

„Děti, buďte na toho nového učitele hnusní, drzí a zlí… Dám vám za to odměnu,“ řekla jim třídní

Foto: Marek Zelinka/Leonardo.ai

Ptáte se, proč na školách učí hlavně lidé před důchodem? Proč tak velké procento absolventů pedagogických škol buď nenastoupí, nebo to po roce vzdá? V článku vám popíšu situaci, se kterou jsem se musel během svého prvního roku srovnat.

Článek

Úvod

Žádný nový učitel není jen hozený do vody. Počítá se s tím, že bude zmatený, unavený a bude během prvního roku potřebovat podporu zkušenějšího kolegy. Jak praktickou, kdy mu vysvětlí a pomůže třeba s papírováním, tak i psychickou, kdy si ho jen vyslechne a prohodí třeba nějakou historku z minulosti.

Tato instituce má přímo název, říká se jí uvádějící učitel. Takový učitel, abyste si nemysleli, to nedělá je z dobroty srdce, ale dostane za to i nějakou tu korunu navíc.

Je to dobrý systém, pokud v něm figurují čestní a správní lidé. Pro mě to ale znamenalo peklo.

Moje uvádějící učitelka

Přechod z univerzity do práce byl stresující, ale já se vždy se stresem srovnával dobře. Proto jsem si řekl, že na nové škole budu všechno vidět pozitivně a cíleně se tam budu těšit.

Moje uvádějící učitelka byla o generaci a půl starší než já. Byla současně předsedkyně oborové komise, dá se říct nejvyšší autorita mého oboru na škole.

Myslel jsem, že si spolu rozumíme. Dokonce jsem se jí po pár týdnech začal svěřovat s osobními věcmi. Tehdy se za mnou zastavil kolega, který mi řekl, že bych to neměl dělat, protože to vesele říká všem ostatním.

Taky je třeba říct, že navzdory tomu, že jsem si hledal cestu ke všem třídám pomalu, byla jediná třída, kde to skutečně vrzalo, a to byla třída, kde byla třídní učitelkou moje uvádějící učitelka. Tedy její třída.

Tehdy jsem doufal, že mi pomůže situaci vyřešit, abych si k její třídě našel cestu. Neměl jsem ani ponětí, že celá situace bylo její dílo.

Co dělala za mými zády

Třeba od kolegy jsem se během roku dozvěděl, že ji slyšel, jak navádí žáky ve své třídě, aby sepsali stížnost a petici proti mojí osobě.

Dokonce svým oblíbencům dávala za odměnu sladkosti, když na mě byli drzí.

Taky mi „zakázala“, abych mluvil s žáky, které učí ona a ne já.

Ve třídě, kde jsem učil, říkala dětem, že pokud po nich chci, aby se přihlásily, když potřebují opustit své místo, tak to asi nemám v hlavě v pořádku a něco si na nich kompenzuji. O té třídě ale zase říkala před jinými učiteli, že se tam bojí učit a jsou úplně nezvladatelní.

Několikrát jsem za ní přišel se snahou dobrat se pravdy a případně vyřešit a urovnat situaci mezi námi, ale pokaždé popřela, že by se cokoliv dělo.

Závěr

Umím si představit, že začínající kolega nebo kolegyně s menší psychickou odolností by práci ve školství po takovémto zážitků mohl zabalit. Člověk, který vás má chránit a vést, se systematicky pokouší zničit vaši pověst, to je vážné.

Druhý rok jsem se naštěstí od té bestie osvobodil a skončil jsem v kabinetu s lidmi, kteří pro mě byli skuteční uvádějící učitele, byť za to, narozdíl od zmíněné pomstychtivé a zákeřné kolegyně, nedostali ani korunu.

Anketa

Co byste s takovou učitelkou udělali?
Nic, je to normální
0 %
Domluvit jí
0 %
Vynadat jí a pohádat se
0 %
Vyhodit, takový člověk do školství nepatří
100 %
Jiné
0 %
Pochválit ji za likvidaci "slabých kusů" ve školství
0 %
Celkem hlasovalo 16 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz