Článek
Ano, každý občas pospíchá. Jenže se mi už několikrát stalo, že jen kvůli ignoranci některých řidičů, musí člověk objíždět sídliště. Přitom by stačilo, kdyby se auta trochu přeparkovala.
Konflikt
Večer jsem čekal na partnerku, která se vracela z práce. Na ulici bylo mrtvo, jen nějaký chlap stál u auta a hrabal se v kufru.
Obešel jsem ulici, abych viděl, jestli se dá parkovat. Nedalo. Byla tam dvě volná místa, ale tak úzká, že bych se do nich nevešel ani starý fiátek.
Naštvaně jsem obhlédl ostatní auta a hned jsme byli doma. Tři lidi stáli úplně bezohledně, a jeden dokonce stál předním kolem v jednom parkovacím místě a zadním v jiném, jako kdyby mu ta dvě místa patřila.
Přítelkyně přijela, nasedl jsem k ní a šli jsme hledat. Naštěstí jsme hned našli. Když jsme byli u vchodu do bytovky, všiml jsem si, že majitel audiny parkující přes dvě místa, je u auta.
Já za to nemůžu
Hned jsem za řidičem vyrazil. Došel jsem v poklidu k jeho autu a slušně, bez vzteku nebo výhrůžek, jsem mu řekl: „Co kdybys parkoval jako člověk.“
„Tak se podívej, jak stojí ten vedle mě…“ začal se hájit. „A já jsem teď přijel, hned jedu pryč.“
Pořádně jsem si ho prohlédl, mávl rukou a šel domů.
Jak to dopadlo
Za hodinku jsem se podíval z okna. Myslíte si, že odjel, jak sliboval? Že si aspoň srovnal auto, aby se vedle něj ještě někdo vešel? Ne. Stál tam až do rána.
