Hlavní obsah
Příběhy

„Hoši, nemám na vás celý den,“ urazila prodejkyně v autobazaru padesátiletého pána

Foto: Marek Zelinka/Leonardo.ai

Šel jsem si tehdy koupit své první auto, protože už se dojíždění vlakem do práce nedalo vydržet. Mělo to být mé PRVNÍ auto, takže jsem logicky zamířil do místního autobazaru s dobrou pověstí.

Článek

Můj otec mi dal echo, že si v bazaru všiml celkem dobré, ne příliš ojeté, Fabie za slušnou cenu. Měla najeto skoro 70 tisíc, benzín. Nebylo nad čím přemýšlet, za prohlídku člověk nic nedá. Protože se v autech nevyznám, domluvil jsem se s tátou, aby šel se mnou a vysvětlil mi, čeho si mám všímat.

Autobazar

Když jsme přišli na parkoviště s vozy, nenašli jsme žádného prodejce. Brzo jsme pochopili, že si pro pozornost prodejců musíme zajít do nedaleké budovy, kde mají nové výstavní vozy a logicky i klimatizaci.

Neúcta

Bylo mi jasné, že se chovají jinak k člověku, který si kupuje Fabii za 300, a k zákazníkovi, který si přišel pro nové Audi za dva miliony. Čekal jsem ale větší zájem, pochopení a respekt.

Pokud se na prodej ojetých vozů za pár set tisíc dívají jako na obtěžování, nemají mít takové vozy v nabídce.

„Dobrý den,“ pozdravili jsme mladou slečnu, seděla za stolem ve vestibulu.

„Dobrý,“ odpověděla, prohlédla si nás a její oči se vrátily zpět k monitoru.

„Chtěli bychom se podívat na tu Fabii,“ pokračoval jsem.

„Jako dovnitř?“ opáčila otráveně.

„Ano,“ nechápal jsem její přístup.

„Tak já vezmu klíčky, no …“ povzdechla si, vzala klíčky a šla s námi na parkoviště.

„Tak se podívejte,“ otevřela nám auto a sama si stoupla do stínu blízko stojící dodávky.

„Chtěli bychom se na něj podívat zespodu,“ řekl táta, protože deset metrů od autobazaru je autoservis, který k tomu patří.

„Jako zvednout ho?“ zavrátila oči.

„Ano,“ odpověděl jsem odměřeně.

„Tak já se zeptám chlapů,“ pronesla nepříjemně a šla do servisu.

Čekali jsme tam u auta snad patnáct minut, než se vrátila. S ní šel mechanik v montérkách, sedl a nachystal nám to. Když jsme se dívali na podvozek, prodejkyně řekla poslední větu, kterou mě už úplně zabila.

„Tak jo, hoši, nemám na vás celý den, tak si to POŘÁDNĚ prohlédněte… já jdu dovnitř.“

Bylo jí tak pětadvacet, byla mladší než já a označila mého padesátiletého otce jako hocha. Řekla nám HOŠI.

Auto bylo dobré, tak jsem ho vzal, ale koupi jsem chtěl řešit s vedoucím a přesně jsem mu popsal naši zkušenost.

Musím říct, že se upřímně omluvil. Asi chápal, že tam nejsou jen pro boháče, ale hlavně pro běžné lidi, co jsou rádi za Fabii.

Anketa

Koupili byste si tam auto i přes takové zacházení?
Ne, je to neuvěřitelná drzost
0 %
Ne, pokud bych měl srovnatelnou možnost koupi někde jinde
0 %
Ano, na prodejci nezáleží
16,7 %
Ano, hlupáků člověk potká za život tisíce
83,3 %
Celkem hlasovalo 6 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz