Článek
Začátek pracovního poměru
Když nastoupila, nikdo se s ní nemazal. Jeden den se přišla podívat, jak to na pracovišti funguje. Druhý den už tam byla sama. Hodili jí do vody a plavala.
Prodejna ale nebyla v nejlepším stavu. Bylo třeba zapracovat hned na několika věcech. Během prvních dvou měsíců dala věcem kolem sebe potřebný řád a svým přístupem získala nové zákazníky.
Po roce a půl
Přestože nastoupila do práce, kterou brala jako provizorní, dávala do ní maximum. Možná i díky tomu ji nakonec začala bavit, a proto se obrátila na majitele.
„Pane majiteli, chtěla bych zůstat ve vaší firmě, ale nevychazím s penězi. Pokud byste mi mohli přidat pár tisíc, aspoň tři, pak už bych vyšla, ale takto mi nezbývá ani na jídlo,“ řekla upřímně svému zaměstnavateli.
„Podívejte, to nemůžu. Co by tomu řekly vaše kolegyně. Přidám vám, musím i jim. Pokud chcete víc peněz, musíte oddělat víc hodin nebo si najděte brigádu. A to s jídlem… Na mě takové citové vydírání neplatí, to není můj problém,“ zamítl žádost majitel a poslal zaměstnankyni pryč.
Poslední kapka
Po krátké chvilce upřímnosti mezi kolegyněmi zjistila, že všechny mají víc peněz než ona. To by nemuselo být nic divného, ale musíme brát v potaz, že ona narozdíl od ostatních kolegyň zaučila čtyřikrát novou pracovní sílu a každý večer byla na drátě, kdyby jiné kolegyně potřebovaly poradit.
Když měla předat pracovní smlouvu nové kolegyni, kterou zaučovala, byl tam i platový výměr. Zjistila, že i ona má vyšší mzdu, přestože tam teprve začíná. To pro ni byla poslední kapka. Další den dala výpověď.
