Článek
Úvod do situace
Před nějakou dobou u nás proběhla akce se zaměřením na kariérní budoucnost žáků osmých a devátých tříd. Cílem bylo zjistit potenciální obohacení pracovního trhu za pár let.
Kolik si žáci chtějí vydělávat
Na vyplňované dotazníky jsem se nepodíval, ale žáci se o tomto bodu bavili s lektorem. Velmi mě překvapilo, jak vysoká očekávání od své budoucnosti mají.
Ve třídě nebyl nikdo, kdo by řekl nižší číslo než letošní průměrnou mzdu.
„Kolik byste si tak chtěli měsíčně vydělat?“ zeptal se lektor.
Dětem se nechtělo odpovídat, tak se začal ptát jednotlivých lidí s vírou, že se rozpovídají.
„No, tak 60 tisíc,“ odpověděl žák s blond vlasy nejistě.
„Tak 60 - 70,“ odpověděl další.
Na to se lektor nečekaně obrátil na mě:"Co myslíte, pane učiteli, v jaké práci si vyděláte takové peníze?"
Zaskočeně jsem se na něj podíval, protože jsem nečekal, že mě zapojí.
„No… Lékař, právník nebo nějaký inženýr… Takže fyzika a matika!“ zasmál jsem se.
Na to si vzal slovo jiný žák a řekl: „Nepotřebuju matiku, budu podnikat a vydělám si 100k měsíčně jak nic.“
Představa dětí o světě
Žáci měli zcela od reality utržené představy o mzdách a platech. Ano, je mi jasné, že nadhodnotili své požadavky, aby vypadali dobře před ostatními, ale v jejich odpovědích pro mě bylo něco alarmujícího.
Já snil o tom, že budu důležitý. Chvíli jsem chtěl být lékař zachraňující životy, pak architekt navrhující budovy a přehrady. Mé plány se lišily co měsíc, ale vždy jsem snil o tom, že něco vytvořím, postavím a vymyslím.
Mezi dnešními žáky ale převládal sen o tom, že nebudou dělat nic, budou jen vlastnit firmu, kupovat akcie nebo mít úspěšný instagram a tik tok, aby měli hodně peněz a nemuseli nic dělat.
Jak chcete takto nastavené generaci pomoc? Budu jim držet pěsti, ale moc tomu nevěřím…
