Článek
Přišli jsme hodinu před slavnostním rozsvícením stromku. Už v tu chvíli bylo náměstí přeplněné, ale pořád se dalo projít ke stánkům, před kterými se střídaly davy lidí, tak jsme se nechali jedním takovým davem unést a prohlíželi jsme si krásné zboží, svíčky, mýdla, skleněné ozdoby.
Atmosféra houstne
Vše nepříjemné se dostavilo asi půl hodiny před začátkem. Chtěli jsme si dát punč, či cokoli teplého, a proto jsme se vydali skrz dav ke stánkům s občerstvením.
Návštěvníci už byli na sobě tak namačkáni, že se průchod bez dotyku neobešel. Slova promiňte, s dovolením, pardon, jen projdeme jsem říkal snad každých deset vteřin. Bohužel jsem byl úplně jediný…
První konflikt
Dostali jsme se skoro k cíli, když se přede mnou zastavil starší muž o francouzské holi. Cestu mu zastoupil dav plující jiným směrem, tak čekal. Neměl jsem s tím problém, ale lidé za námi ano.
„Běžte, běžte, dělejte,“ ozývalo se mi za zády. Pak nás dokonce několik lidí obešlo, přitom do nás „museli“ vrazit. Dokonce jsem měl pocit, jako kdyby mě někdo několikrát praštil do zad, ale když jsem se otočil, nic.
Trpělivost přetekla
Konečně jsme pořídili osvěžení a šli ke stromku. V tu chvíli se vyřítil muž, bezohledně vrážel do všech stojících v cestě. Všiml jsem si ho na poslední chvíli. Vrazil do mě, tak jsem se naštval a silou ho trefil loktem do zad. Vím, že ho to zabolelo a v tu chvíli mi to udělalo radost.
Shrnutí
Je alarmující, jak se lidé v tak krásném prostředí, které má evokovat klid, dobrotu a lásku, chovají.
Nejvíce mě ale překvapilo, že většina fyzicky bezohledných lidí vrážejících do ostatních byli lidé pokročilého věku. Ženy a muži kolem šedesáti let.
Říkám si, tohle chcete hrát? Takhle se máme chovat o Vánocích? Chcete, aby se všechna náměstí v republice změnila ve fotbalové fanoušky v kotli?
Snad to je ve větších městech lepší, příště vezmeme radši Olomouc.
Veselé Vánoce…
