Článek
Na počátku bylo drahé máslo, kterého si všimli novináři, což pana Prouzu evidentně zvedlo ze židle. Začala tak přestřelka mezi Svazem obchodu a cestovního ruchu a Potravinářskou komorou, kdo je viníkem této drahoty. V ní tedy střílí hlavně pan Prouza. Bohužel místo věcné diskuse se ve svých argumentech v podstatě zmohl jen na zpochybňování dat státního Českého statistického úřadu. K tomu předvádí řadu argumentačních faulů a uchyluje se k nekorektnímu veřejnému slovnímu napadání a nálepkování „protivníka“. Jistě se shodneme, že nic takového do slušné společnosti nepatří.
Tento text bych nepsal, kdybych nemusel. Vznikl jako reakce na zmínky pana Prouzy o mně v jeho článcích a v několika postech na platformě X. Mimo jiné tvrdí, že cíleně manipuluji veřejnost a novináře a snažím se před volbami vyvolat vlnu blbé nálady. Nevím, jestli jde ze strany pana Prouzy o nepovedený pokus o vtip, nebo jestli tomuto svému bludu vážně sám věří. Nic takového není pravda. Jsem nestraník, nejsem spojen s žádným stranickým sekretariátem, politika je mi v podstatě ukradená, nicméně k volbám chodím. Naopak se pojďme podívat, že je to právě lobbista supermarketů, kdo sám bez ostychu ohýbá realitu. Veškeré informace, které v článku zveřejňuji, jsou dohledatelné a snadno ověřitelné.
TOMÁŠ PROUZA:
„Obchody v Česku poslední roky cenu másla na pultech dotují.“
JAK TO JE?
Tomuto argumentu snad nemůže věřit ani sám pan Prouza. Obchodní řetězce opravdu nedělají žádnou „dobročinnost“, ale zemědělce a potravináře brutálně tlačí k co nejnižším dodavatelským cenám. Například antimonopolní úřad v loňském roce dospěl k závěru, že k 1. únoru 2023 průměrná marže obchodníků na másle stoupla do velmi neobvyklých hodnot, přestože průměrná spotřebitelská cena másla již v dané chvíli klesala. Nezpochybňuji, že v některém měsíci mohou supermarkety máslo prodávat pod cenou. Jen tím ale potvrzují, že si umí s cenami velmi dobře „hrát“. Jeden měsíc prodají výrobek se ztrátou, další se na něm pokusí „vyrýžovat“, co nejvíc. Bohužel to tehdy zkusily v tu nejnešťastnější dobu.
TOMÁŠ PROUZA:
„Obchody máslo prodávají levněji, než za kolik ho pořizují od svých dodavatelů.“
JAK TO JE?
Přestože pan Prouza využívá čísla z Českého statistického úřadu, tak buď předvádí naprostou neznalost reality, nebo to dělá cíleně. Zatímco ČSÚ sbírá ceny průmyslových výrobců jen od českých mlékáren, ve spotřebitelských cenách jsou uvedeny i ceny za zahraniční výrobky. Tedy i například za máslo z mrazíren, které bývá mnohem levnější. A v posledních měsících se k nám staré zmražené máslo dováží ve velkém. Je tedy zarážející, že spotřebitelská cena másla v obchodech i tak stále roste.
TOMÁŠ PROUZA:
„Mluvčí Potravinářské komory zkusil DPH vydávat za marži obchodů – a skoro všichni autoři pohoršených článků a komentářů mu na to skočili.“
JAK TO JE?
V žádném mediálním výstupu jsem nikdy nemluvil o marži obchodníků, ale o zvýšení obchodní přirážky z měsíce na měsíc. Je zarážející, že zástupce obchodníků mi podsouvá, co jsem nikdy neřekl. Nebo snad nezná rozdíl mezi obchodní přirážkou a marží?
TOMÁŠ PROUZA:
„Potraviny z dovozu jsou často při srovnatelné kvalitě levnější, a tak se čeští potravináři snaží ze všech sil této konkurenci bránit.“
JAK TO JE?
Když panu Prouzovi dochází argumenty, vymýšlí si, že mlékárny na našem trhu brání konkurenci. Je paradoxní tohle slyšet od člověka, který zastával funkci státního tajemníka pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Dobře totiž ví, že jsme na jednotném evropském trhu, takže obchody si mohou dovézt potraviny, jaké chtějí a odkud chtějí. A většinou tak i argumentují, pokud některý český dodavatel nenabídne stejnou cenu jako zahraniční výrobce, supermarket si daný produkt doveze z ciziny. A u másla se tak i děje. Jen za prvních letošních devět měsíců totiž dovoz másla podle dat ministerstva zemědělství a ČSÚ dosahoval přes 50 %. Těžko tedy může obstát argument, že se tady někdo bojí konkurence.
Je úsměvné, když pan Prouza zlostně osočuje novináře, že mají problémy s informační gramotností. Vždyť sám často argumentuje tak, jak se mu to právě hodí do krámu. Například ještě nedávno tvrdil, že čísla, která využila Potravinářská komora z ČSÚ, jsou zavádějící, protože nevyužívají údaje z pokladních systémů. Což ale není pravda. Spotřebitelské ceny, které ČSÚ zveřejňuje, jsou totiž přesná scanner data z pokladen. Na tuto nesrovnalost ve své argumentaci byl upozorněn redaktorem Seznam Zpráv.
A v čem spatřuji ono výše uvedené nálepkování? Pan Prouza evidentně nemá žádné přesvědčivé argumenty, proto zvolil rétoriku ve stylu „antizemánek“. A jde tak daleko, že mě veřejně pejorativně označuje za „propuštěného“ zaměstnance z ministerstva zemědělství. Nechci být vztahovačný, jen bych k tomu rád uvedl, že jsem na ministerstvu strávil 10 let, zažil tam 5 ministrů z různých politických stran a neskromně se domnívám, že jsem pro úřad odvedl docela dost dobré práce. Odejít jsem musel letos v létě v rámci hromadného propouštění ve státní správě. Řekli mi tehdy, že jsem mladý a že si práci snadno najdu. Ano, našel jsem si. Tam, kde se to panu Prouzovi evidentně moc nelíbí. Ostatně určitě i v životě pana Prouzy najdeme nějakou pracovní pozici, v níž někdy musel skončit. O to víc je takové nálepkování ubohé.
Pane Prouzo, dovolím si vám dát na závěr jednu osobní radu: Chápu, že na vás tlačí supermarkety, které vás platí, abyste v první linii kolem sebe střílel hlava nehlava, ale pokuste se o trochu víc odstupu a nadhledu, jinak vás to vnitřně sežere. Mít možnost zachovat si odstup a nadhled je skvělá věc. Asi ji nemáte.
Zdroje:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=CEN02A2&z=T&f=TABULKA&katalog=31779&evo=v1837_!_CEN02A2-2024_1
