Článek
Kybernetické útoky na veřejné instituce, sabotáže kritické infrastruktury, podezřelé drony nad strategickými objekty nebo dezinformační kampaně. To všechno se postupně stalo součástí evropské bezpečnostní reality.
Na jednotlivé incidenty už dokážeme reagovat. Bezpečnostní složky zahajují vyšetřování, vlády sdílejí informace, politici vydávají prohlášení a přijímají nová opatření. Jenže než se podaří určit odpovědnost a dohodnout odpovídající reakci, pozornost veřejnosti se často přesune k dalšímu incidentu.
Rusko přitom zjevně dospělo k závěru, že se mu podobné operace vyplácejí. Jsou relativně levné, mohou způsobit značné škody a jejich politické důsledky bývají omezené.
Právě to musíme změnit.
Odolnost totiž není totéž co odstrašení. Nestačí pouze posilovat naši schopnost útokům čelit. Musíme dosáhnout toho, aby Moskva před každou další operací musela vážně zvažovat její následky.
Přestaňme posuzovat každý útok izolovaně
Jedním z největších problémů evropského přístupu je skutečnost, že jednotlivé incidenty stále příliš často vnímáme odděleně.
Příkladem jsou zápalné zásilky, které se v červenci 2024 objevily v evropské logistické síti. První incident se odehrál na letišti v Lipsku, následovaly podobné případy v Polsku a ve Velké Británii.
Německé bezpečnostní orgány přitom vydaly širší varování pro letecký a logistický sektor až po více než pěti týdnech. Následné vyšetřování ukázalo souvislosti s rozsáhlejší ruskou sabotážní kampaní.
Tento případ ukazuje zásadní slabinu našeho přístupu. Zatímco Rusko může koordinovat dlouhodobou operaci proti několika evropským státům současně, jednotlivé země často reagují na každý incident samostatně.
Vyšetřování trvá týdny, státy se mohou lišit v hodnocení důkazů a politická shoda na odpovídající reakci přichází ještě později.
Moskva tak získává čas i prostor pro další operace.
Musíme proto začít jednotlivé útoky vyhodnocovat v širších souvislostech. Kybernetický útok, sabotáž nebo pokus o infiltraci bezpečnostních struktur nemusí být izolovaným incidentem. Může jít o součást systematické kampaně vedené proti Evropě.
Každý další útok navíc spotřebovává naše kapacity, odhaluje slabá místa a testuje hranice toho, co jsme ochotni tolerovat.
Evropa nesmí pokaždé začínat od nuly.
Odstrašení musí přijít dříve než další útok
Základním cílem evropské bezpečnostní politiky musí být změna ruského uvažování.
Moskva musí vědět, že pokračování hybridní agrese s sebou ponese skutečné a citelné důsledky.
K tomu ale nestačí reagovat až ve chvíli, kdy dojde k dalšímu závažnému incidentu. Evropské státy musí mít předem připravený soubor možných opatření, která budou schopny společně a rychle uplatnit.
Neznamená to, že bychom měli Rusku dopředu sdělovat, jak přesně na každý útok odpovíme. Určitá míra strategické nejednoznačnosti je naopak důležitá.
Moskva ale musí mít jistotu, že reakce přijde a že nebude pouze symbolická.
Právě na tom stojí důvěryhodné odstrašení.
Pokud se ohlédneme za posledními lety a sečteme všechny formy nátlaku, sabotáží a nepřátelských operací, kterým evropské státy čelily, nabízí se nepříjemná otázka.
Jak jednou vysvětlíme našim dětem a vnukům, že Evropa, která disponuje nesrovnatelně většími ekonomickými zdroji než Rusko, tak dlouho umožňovala Moskvě určovat tempo vzájemné konfrontace?
Nemůžeme donekonečna pouze reagovat na kroky protivníka.
Potřebujeme společný, předvídatelný a dostatečně důrazný přístup, který nebude vznikat až ve chvíli, kdy už byla škoda způsobena.
Rusko musí začít počítat s následky
Je samozřejmé, že Evropa nikdy nedokáže zabránit všem nepřátelským operacím. Nemůžeme předvídat každý kybernetický útok, sabotáž ani další pokus o narušení naší bezpečnosti.
Můžeme ale výrazně zvýšit náklady, které s sebou takové operace nesou.
To znamená lépe chránit naši infrastrukturu a společnost, posílit schopnosti zpravodajských a bezpečnostních služeb odhalovat nepřátelské sítě a především zlepšit koordinaci mezi evropskými státy.
Musíme také odstranit zbytečné právní a institucionální překážky, které nám brání reagovat dostatečně rychle.
A především musíme dát jasně najevo, že opakovaná agrese nezůstane bez následků.
Cílem není reagovat na každou provokaci za každou cenu. Cílem je změnit kalkulaci protivníka.
Rusko si nesmí klást pouze otázku, zda dokáže konkrétní operaci úspěšně provést.
Musí si začít klást také otázku, kolik ho bude stát, pokud ji Evropa odhalí a vyvodí z ní odpovědnost.
Teprve tehdy můžeme mluvit o skutečně účinném odstrašení.
Text byl původně napsán pro The Kyiv Independent, kde vyšel 28. října 2026 pod názvem „Europe must finally hold Russia accountable for hybrid attacks“.
