Článek
Když jsme měnili podporu v nezaměstnanosti, nebylo to rozhodnutí od stolu. Vycházeli jsme z dat, analýz, zkušeností Úřadu práce a debat s odborníky.
Cíl byl jasný: rozpohybovat český pracovní trh a dát lidem větší jistotu ve chvíli, kdy o práci přijdou nebo ji chtějí změnit.
Proto jsme nastavili podporu tak, aby byla na začátku vyšší a potom postupně klesala. Ne proto, aby lidé nepracovali. Ale proto, aby člověk, který po letech práce přijde o zaměstnání, nemusel hned vzít první jakoukoliv práci jen proto, že musí zaplatit hypotéku a uživit rodinu. Aby měl prostor najít práci, která odpovídá jeho kvalifikaci, zkušenostem a ve které má šanci dlouhodobě uspět.
Stejnou logiku mělo zvýšení podpory při rekvalifikaci. Česká ekonomika se mění a statisíce lidí budou muset v příštích letech změnit profesi. Jestli po nich chceme, aby se rekvalifikovali a byli schopni pracovat dalších deset nebo patnáct let v nové profesi, nedává smysl jim právě během rekvalifikace podporu snižovat.
A připomínám jednu důležitou věc: pro tuto změnu hlasoval i Andrej Babiš, Aleš Juchelka, Alena Schillerová, Karel Havlíček a desítky dalších poslanců ANO. Nikdo z nich nebyl proti.
Ještě letos 6. února ministr práce Aleš Juchelka nové nastavení veřejně obhajoval. Vysvětloval, že vyšší podpora pomáhá lidem hledat práci podle jejich kvalifikace, rekvalifikovat se a rychleji najít odpovídající zaměstnání.
A o několik měsíců později vláda tvrdí pravý opak.
Chce snížit počáteční podporu z 80 na 65 procent, podporu při rekvalifikaci z 80 na 60 procent a zhoršit podmínky také rodičům, kteří se vracejí po rodičovské, a lidem, kteří se vracejí na pracovní trh po péči o blízkého člověka.
Tak se ptám: co se změnilo?
Kde jsou nová data? Kde je analýza? Kde jsou odborníci, kteří vládě řekli, že reforma nefunguje?
Právě proto jsem už v pátek 4. září poslal premiérovi Andreji Babišovi interpelaci. Chci po něm konkrétní čísla, analýzy a odborné podklady, na jejichž základě chce jeho vláda po několika měsících fungování této reformy její základní parametry znovu překopat.
Pokud vláda tvrdí, že je reforma špatně, ať to doloží.
Ať ukáže, že lidé kvůli vyšší podpoře zůstávají déle bez práce.
Ať ukáže, že nastupují do práce pomaleji.
Ať doloží, že si nacházejí horší nebo hůře placenou práci.
Ať ukáže, že vyšší podpora při rekvalifikaci nepřináší lepší výsledky.
A ať vysvětlí, proč chce snižovat podporu rodičům po rodičovské nebo lidem, kteří několik let pečovali o své blízké.
Jestli vláda tato data nemá, pak to není reforma založená na faktech. Je to tupý škrt.
Současná čísla přitom rozhodně nejsou tak jednoduchá, jak tvrdí premiér, když říká, že kdo chce práci, ten si ji najde.
Na konci července bylo v Česku přibližně 367 tisíc nezaměstnaných, téměř o 38 tisíc více než před rokem.
A podívejme se třeba na Moravskoslezský kraj, kde Andrej Babiš kandidoval a získal více než 72 tisíc preferenčních hlasů. V červenci tam bylo téměř 55 tisíc nezaměstnaných. Nezaměstnanost dosahovala 7 procent, na Karvinsku přes 10 procent. A na jedno evidované volné pracovní místo připadalo na Karvinsku přibližně 19 uchazečů.
Tak kterých osmnáct z těch devatenácti podle premiéra prostě nechce pracovat?
To není lenost. To je strukturální problém pracovního trhu.
Někde pracovní místa jsou, ale lidé nemají potřebnou kvalifikaci. Jinde pracovní místa chybějí. Některé profese zanikají a jiné vznikají. A právě tohle se řeší rekvalifikacemi, mobilitou a aktivní politikou zaměstnanosti.
Ne tím, že lidem podporu při rekvalifikaci snížíte.
Navíc více než tři čtvrtiny evidovaných nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji podporu vůbec nepobírají.
Tak jak může být údajně příliš vysoká podpora hlavním důvodem jejich nezaměstnanosti?
A vůbec nerozumím tomu, proč chce vláda sáhnout na rodiče po rodičovské a na lidi, kteří několik let pečovali o blízkého člověka.
Tito lidé nebyli doma proto, že se jim nechtělo pracovat. Starali se o děti, nemocné rodiče, partnera nebo jiného blízkého člověka. Po několika letech se vracejí na pracovní trh, někdy už bez původního místa, s horší pozicí na trhu práce a často také s potřebou obnovit nebo změnit kvalifikaci.
Proč má právě jim stát pomoc při návratu do práce snižovat? A kde jsou data, která takový krok obhajují?
Vláda přitom sama říká, že změnou chce ušetřit 4,5 až 5 miliard korun ročně.
Proto je naprosto legitimní se ptát, jestli vláda opravdu zjistila, že reforma nefunguje, nebo jestli prostě potřebovala někde najít pět miliard v rozpočtu.
Pokud je hlavním důvodem úspora, ať to premiér řekne otevřeně.
Ale ať vláda nevytváří dodatečně příběh o lidech, kterým se nechce pracovat, pokud pro něj nemá data.
Reformy se mají dělat podle dat, čísel, faktů a poctivé odborné debaty. Tak jsme postupovali my. A přesně stejný standard požaduji od současné vlády a především od premiéra Andreje Babiše.
Proto jsem mu v interpelaci položil tyto konkrétní otázky:
- Jaká konkrétní data dokazují, že nové nastavení podpory od 1. ledna 2026 prodlužuje nezaměstnanost nebo snižuje motivaci lidí pracovat?
- Jak se změnila průměrná a mediánová délka evidence a délka pobírání podpory proti roku 2025?
- Má vláda data, že lidé s vyšší počáteční podporou nastupují do práce pomaleji? A ví, jakou práci následně získávají, za jakou mzdu a jak dlouho si ji udrží?
- Jaké jsou výsledky rekvalifikací od 1. ledna 2026 a na základě jakých dat vláda snižuje podporu při rekvalifikaci z 80 na 60 procent?
- Jaká data má vláda o lidech 50+ a dalších skupinách, které hledají práci obtížněji, a proč právě jim zhoršuje podmínky?
- Proč chce vláda snížit podporu rodičům vracejícím se po rodičovské a lidem po péči o blízkého člověka? Jaká data dokazují, že vyšší podpora zpomalila jejich návrat do práce?
- Jak premiér vysvětluje svou větu, že kdo chce práci, ten si ji najde, lidem na Karvinsku, kde připadá přibližně 19 uchazečů na jedno evidované volné pracovní místo?
- Jak vysvětluje tvrzení, že vysoká podpora motivuje lidi nepracovat, když v Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny nezaměstnaných žádnou podporu nepobírají?
- Co se v datech změnilo mezi 6. únorem, kdy ministr Aleš Juchelka nové nastavení podpory veřejně obhajoval, a koncem srpna, kdy ho vláda začala zásadně omezovat?
- Je skutečným důvodem změny odborné vyhodnocení reformy, nebo prostě potřeba ušetřit 4,5 až 5 miliard korun? Pokud odborné vyhodnocení existuje, zveřejní ho vláda?
Pokud má premiér a jeho vláda data, ať je předloží. Klidně ať dokážou, že jsme něco nastavili špatně. Pak má smysl se bavit o změně.
Pokud je ale nemají, pak je to jen tupé škrtání bez dat, čísel a faktů.
A přesně takhle se odpovědná politika dělat nemá.
Marian Jurečka
