Hlavní obsah
Nakupování

Co mi to ten Lidl provedl? Přežít se na tom dá, ale jinak je to pěknej hnus

Foto: Pixabay

Přiznávám, že v posledních týdnech jsem nebyla kdo ví jak pilná hospodyňka. Chodit večeřet do restaurace je dnes poněkud mimózní s běžným příjmem, takže jsem si vypomohla.

Článek

Přesně tak, hotovými jídly z Lidlu. Kupodivu, bylo to celkem chutné a cena řekněme ucházející. Dva, či tři týdny jsem si pochvalovala, kolik to ušetří času, který jsem potřebovala využít jinak, než vařením teplých večeří.

Ze dne na den se z celkem přijatelných pokrmů stalo něco, co bylo na hranici poživatelnosti. Pochopitelně jsem si vzpomněla na krokodýla Dundeeho a jeho hlášku ohledně opékané agamy, či jaký to byl ještěr:

„Přežít se na tom dá, ale jinak je to pěknej hnus.“

Lidle, co ti to dodavatelé provedli? Změnili šéfkuchaře? Začali šetřit na surovinách? Nebo to bylo ono obvyklé „když ptáčka lapají…“ a sotva se ptáček chytí, jsou mu obchodníci schopní předhodit „pěknej hnus“ a doufají, že to nepozná?

Výmluvy, že za ty peníze to nejde, vážně neberu. Když to šlo na začátku, proč to najednou nejde? Tak si laskavě zboží správně naceňte a nehrajte se zákazníky tyhle hloupé hry.

Všichni už to vědí, jak supermarkety tlačí na dodavatele s cenou a poté nadsadí marže. Všichni to vědí, tak si pojedou koupit Nutellu do Německa?

Samozřejmě, už to nekoupím, to si raději dám noční u plotny. Proč tohle vždycky projde? Jsou zákazníci opravdu považováni za takové „popelnice“, do kterých lze nacpat kdejaký hnus?

Netýká se to jen hotových jídel v Lidlu, ale mnoha dalších potravinářských výrobků, sýrů, uzenin, sladkostí a lahůdek. Při zavádění výrobku do prodeje je chuť dobrá, ale když se člověk rozhodne si chuťový zážitek zopakovat za pár týdnů, nestačí se divit, někdy dokonce i plivat.

Zahraniční, k nám Čechům macešské supermarkety, nám bezostyšně předhazují hnus, který by si ztěží dovolili „servírovat“ v jiné zemi. Mnohdy to jsou české „tradiční“ výrobky, o to je to horší.

Prý to za ty peníze lépe nejde. Problém je, že to mnohdy nejsou nejlevnější výrobky, zdaleka ne. Často spíše naopak. Ne, že bych měla peníze na vyhazování, ale čas od času bych si ráda dopřála nějakou lahůdku, jen tak, pro radost ze života a z dobrého jídla.

Až příliš často však „naletím“. To, co bylo před několika týdny opravdu dobré, se najednou změní ve skoro nepoživatelné. Za stejnou cenu, podotýkám. Tyto hotové výrobky mě už zde působící supermarkety odnaučily kupovat v akcích, tam je to téměř pravidlem.

To, že to „lidi sežerou, hlavně, že je to levný“, dvojí kvalitu neomlouvá. Stává se to tak často, že zřejmě někdo přišel na to, jak obejít zákaz dvojí kvality.

Sama kupuji v akci výhradně základní suroviny a to ještě jen v případě, že je náhodně „potkám“. Bohužel s našimi českými příjmy jsou mnozí opravdu odkázáni na akce. Zřejmě jsou české supermarkety stále nemilovanými, nevlastními dcerami zahraničních matek.

Chápu, že momentálně se politici nejen v naší prťavé kotlince, mydlí kyblíčky a lopatičkami po hlavičkách a na naše malé starosti v našich malých, pro ně nezajímavých životech, nemají čas.

Obchod je obchod a kšeft je kšeft, to jistě. Supermarkety bohužel mají v našich chaotických životech vysadní postavení, potřebujeme všechno rychle, rychle, logicky tedy potřebujeme i rychle nakoupit. Mnozí z nás potřebují i levně nakoupit.

Doufají však macešské supermarkety, že si toho nikdo nevšimne? Dělají z nás opět „popelnici“, nehodnou pozornosti, o to víc však vhodnou k ošizení a odrbání?

Já jsem si tedy všimla. Mám i to štěstí, že se „hnusu“, nad kterým by zaplakal snad i Krokodýl Dundee, mohu vyhnout. Mohu, ale až poté, co, zase už, naletím.

Mnozí se vyhnout nemohou, protože jim finance jednoduše nedovolí. Těm je třeba se vysmát, hanět je a veřejně dehonestovat a tím zase jen hnát vodu na mlýn hrabivých supermarketů. Ti lidé, odkázaní na akce, jsou z jistých úhlů pohledu jakýsi bezcenný plebs, se kterým je možno po libosti vymetat špinavé kouty, jsou bez ochrany a bez zastání.

Množství akcí, které neslouží ke zlevnění zboží, ale spíše naopak ke zneužití zákazníků a zmatení možné kontroly nad kvalitou zboží, je až podezřelé. Ne, nejsem pro zákaz akcí, protože při podobném pokusu by nepochybně došlo nikoliv ke srovnání cen, jak se aktéři domnívají, ale právě naopak. Zdražilo by zboží všechno.

Tzv. akční zboží je zboží za přiměřenou cenu. To ostatní je jednoduše předražené a někteří lidé si nemohou předražené zboží dovolit.

Už mi vadilo věčné navážení se především do seniorů, kvůli jejich údajné zálibě v akcích, navíc tu jsou i jiné zranitelné skupiny, na akce odkázané, malý český světe, žasni, ale i bídně placení pracující.

Tyto AKCE jsou jen zneužíváním těch, kteří se jim vyhnout nemohou. To se týká i často snížené kvality zboží.

Možná se najdou lidé, kteří mají ve vyhledávání akcí trochu podivnou zálibu, nakonec, proč ne, ale bude jich mnohem méně, než těch, pro které je tahle akční rošťárna životní nutností.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz