Článek
Lukáš Skupin to dokázal. Z morbidních 228 kg se dopracoval nejen k únosné váze, ale i ke zdravějšímu způsobu života a k vyhlídkám na nový, šťastnější život. Plnohodnotný život, ke kterému bezesporu patří i rodina a děti.
Jeho partnerka mu děti dát nemůže. Nikde to nezaznělo, ale ano, ona je stará. Je to vlastně fér? Lukáš mluví o rozchodu, chce si najít novou partnerku, která bude schopná porodit děti, tedy založit kompletní rodinu.
Obvykle ženy jistého věku hájím, možná někomu bude můj názor připadat v rozporu s tím, co obvykle píši, tedy že žena jistého věku ani zdaleka nepatří do starého železa.
Existuje však oblast, kde je nutné přijímat realitu takovou, jaká je, že už nebudeme schopné přirozenou cestou počít a porodit dítě. Pro některé z nás je toto vědomí vlastně úlevné, pro jiné naopak zraňující. Celý život však víme, že tato chvíle jednou přijde a že toto omezení je nevratné. Byť se některým ženám tuto hranici podaří zlomit za pomoci moderní medicíny, je to stále v oblasti zázraku a také nemalých peněz.
Pořídit si zajíčka je fajn. Bohužel i zde hrozí velké úskalí toho, že jednoho dne zatouží stát se otcem a muž příliš o biologických hodinách přemýšlet nemusí. Prostě se rozhodne, že teď nastal vhodný čas a partnerku, která už děti mít nemůže, opouští.
Bez ohledu na to, co mu na společné cestě dala, bez ohledu na její zásluhy, touha stát se otcem bude silnější, než všechna láska, vděk i přátelství.
Přesně tato situace nastala po Lukášově skutečně extrémní proměně, která u něj nespočívá zdaleka jen ve shozených kilogramech. Je z něj celkem pohledný muž, nesporně se silnou vůlí a jistě dosáhne svého, když už ukázal, kolik síly a touhy po životě v něm je.
Tato životodárná síla už jeho postarší partnerce chybí a k jejímu žalu jistě nepřispívá ani Lukášovo zveřejňování toho nejbolavějšího místa, je stará, nemůže mu dát děti. Opouští ji, přesto, že mu svým nožem na krku a velkou podporou umožnila žít a začít nový život. Ten už zřejmě bude bez ní.
Tentokrát nemůžeme vinit tvůrce extrémních proměn, že pasou po bulvárních novinkách. Kdyby Lukáš nechtěl, nemusel to zveřejnit, a tím víc své nedávno milované Haničce ublížit.
Není to neobvyklý příběh, kdy muž opouští partnerku, protože si po mnoha letech bezdětného soužití vzpomněl, že vlastně chce mít děti a být otcem. Lukášův a Hančin příběh je ve své podstatě ukázkovým klišé, které se děje každý den, jen se odehrává ve skrytu.
Nemá smysl odsuzovat muže, který to udělá, ani řeči o tom, že to není fér a že volání po pokračovatelích rodu se dá ovládat. Dnešní ženy razantně berou život do svých rukou, je tedy na nich, aby s touto variantou počítaly a připravily se na ni. Včas se rozhodly, zda mít, nebo nemít děti a především se vyrovnaly samy se sebou.
Bolet to bude, možná strašně, ale je nutné být připravená i na tu nejhorší variantu konce vztahu, kdy muž opouští svou ženu, protože mu nedala a nedá děti.
https://zivotvcesku.cz/maji-k-sobe-blizko-jsem-rad-ze-se-stala-soucasti-meho-zivota-rika-lukas-z-extremnich-promen-o-ucastnici-dominice/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sbrowser#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sbrowser.box
