Článek
Potřeba o někoho pečovat, hýčkat a také touha toto úsilí dostávat zpět v podobě lásky je v člověku zřejmě hluboce zakořeněná.
Děti jsou v tomto ohledu poněkud nespolehlivá položka. Do jistého věku dítě rodiče určitě bude milovat bez výhrad, později se však projeví jeho individualita a tahle realita už nemusí být příjemná. Dítě nelze odložit do útulku, když zpackáme výchovu, když je vzpurné a nemilující.
Takový pes, nebo kočka s člověkem budou žít bez námitek, s vděčností za poskytnutou péči a poskytnou bezvýhradnou lásku. Výchova je otázkou několika měsíců, když toto období šťastný majitel zvládne, má vystaráno do konce života svého zvířecího mazlíčka.
Tady sice nastává úskalí v podobě smutku a bolesti, dnes už přípustné a dokázané ve stejné intenzitě, jako při ztrátě blízkého člověka, ale po jeho prožití si lze celkem snadno obstarat náhradu, která poskytne stejné uspokojení.
Pořídit si dítě znamená vystavit se celoživotním výzvám bez možnosti opravy. Nikdo rodiče nebude šetřit, nic rodiči neodpustí. Začne to už v okamžiku, kdy je zdůrazňováno, kde malé dítě není vítáno, ale to je jen slabý odvárek toho, jaké nároky na rodiče bude společnost a především škola klást na rodiče později.
U psa, či kočky má majitel volbu, kterou rodič nemá. Může totiž nechat psa, či kočku samotného doma. Může vyhledat i psí školku, nebo pořídit zvířeti dalšího parťáka a dále se věnovat zábavě, či své profesi bez omezení. Existují i pracoviště, kde vám vychovaného psa povolí. Zkuste tam přitáhnout dítě, které řve, musí se přebalovat nebo kojit. Nepřípustné.
Škola jede na výlet, škola požaduje zcela určité, obvykle předražené pomůcky, dítě musí mít srovnatelné materiální vybavení s ostatními a rodič smí jen platit. Rozhodovat nesmí.
Společnost vystavuje rodiče i děti prakticky neustálému stresu v hodnocení výkonnosti, ať už v materiální oblasti, nebo neustálého tlaku na výkon. Také stresu z toho, kam strčit malé dítě o prázdninách. Školky se odmítají starat, zřejmě také potřebují prázdniny, školní družiny nefungují, příměstské tábory dost stojí. Kam s nimi? Tedy s malými dětmi?
Rodič se stává rukojmím společnosti. Nelze být chudý, nelze žít alternativně, protože pokud se rodina bude vymykat, kdykoliv se může přihlásit o slovo OSPOD a jít rodiče zkontrolovat.
Nelze dát výpověď v práci, sbalit batoh a vyrazit na dlouhý trek s dítětem, nebo dokonce s dětmi. Ne že by se takoví dobrodruzi nenašli, ale i oni brzy narazí na problémy s byrokracií a úřednickým šimlem, nejpozději se začátkem školní docházky.
Se psem, či kočkou lze paradoxně cestovat, či putovat mnohem snadněji. Veterináři jsou v civilizovanějších zemích dostupní a finančně zhruba stejně nákladní, jako v Čechách.
Pořídit si zvířecího mazlíčka je tedy zřejmě mnohem lákavější, než pořídit si dítě, které nemá šanci v moderní společnosti soupeřit se psem, kočkou, dokonce ani králíčkem, či potkanem.
Můžeme se divit? Společnost zkrátka nestíhá moderní společenský vývoj, tedy touhu po svobodě, cestování, věnováni se péči o rodinu bez omezujících pravidel i zákonů. Takřka povinná mateřská, či rodičovská dovolená je první bariérou, které musí rodiče, obvykle matka, čelit. Není hlídání, mnohdy jsou mateřské školy tak přeplněné, že nepřijmou ani tříleté děti. Je tedy nutné přerušit práci a tím se zároveň vystavit materiálnímu nedostatku.
Děti nejsou příliš vítané mimo prostory, určené výhradně pro děti a vzít dítě do práce? Takřka nemyslitelné.
Hlídací babičky jsou nedostupným zbožím, musí přece pracovat do relativně vysokého věku. Možná by bylo vhodné upravit legislativu tak, že péče o vnouče, či vnoučata by byla postavena na roveň péče o nemocného, či postiženého člověka. Tím by se mnoha mladým rodinám uvolnily ruce. Především materiálně, ale nejen to, také by bylo více prostoru pro seberealizaci.
Za stávajících, svazujících okolností pravděpodobně bude čím dál častěji vítězit štěně nad miminkem. Jistě, se štěnětem musíte také dorazit na očkování, něco to sice stojí, ale ve srovnání s náklady na dítě je to pakatel. Veterinářů je dostatek, na rozdíl od pediatrů, objedná vás na čas a k vám i k vašemu štěněti se bude chovat s úctou, což se bohužel u některých pediatrů zrovna úplně neděje. Také respektuje vaši pracovní dobu.
Pes může navštěvovat psí školu, existují i psí hotely, vybavení, potřeb a krmiv pro zvířata je na trhu přehršel, ovšem nikdo vás ho nenutí kupovat, ani nepocítíte tlak, že váš pes bez něj bude nemožný a nepromluví s ním ani sousedovic Alík.
Při hledáni bytu jsou si mnohdy zvířecí mazlíčci a děti dokonce často rovni, jsou „nežádoucí“. Jenomže psa, nebo kočku zatajíte. Dítě dost těžko.
Časy, kdy rodiče byli ochotní obětovat pro dítě i sami sebe, protože „tak se to dělá“, jsou nenávratně pryč. Je třeba začít vnímat mnohem šířeji fakt, že rodič s dítětem je plně rovnoprávným členem společnosti, dát rodičům mnohem větší prostor v oblasti péče i vzdělávání dítěte. Rodiče jsou často podrobováni neustálým, nepřiměřeným požadavkům škol.
Ptá se někdo, zda si to rodiče takto přejí? To, co si různé instituce dovolí vůči rodičům, si nikdo vůči majiteli psa nedovolí, jako by stát se rodičem, automaticky znamenalo nutnost tohoto člověka, rodiče, neustále hlídat, kontrolovat a omezovat.
Zdroje:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/globalni-krize-ve-svete-se-nerodi-deti-v-koreji-je-vic-vozit/r~bcc0d800495f11f0bf960cc47ab5f122/#utm_content=freshnews&utm_term=Ps%C3%AD%20ko%C4%8D%C3%A1rky&utm_medium=hint&utm_source=m.search.seznam.cz
https://zpravy.kurzy.cz/809524-kolik-dnes-stoji-vychova-ditete-kvuli-inflaci-za-posledni-tri-roky-zdrazila-o-550-tisic-kc-na-1-8/
https://www.prahaskolska.eu/ucitele-bojuji-s-rodici-vic-nez-se-samostatnymi-zaky-prilis-zasahuji-do-vzdelavaciho-procesu/
