Článek
Přesně to se stalo mé kamarádce Majce. Bála se jít dovnitř, tak zavolala policii. Policie nejela, má toho moc, tak až na ni přijde řada. Nu, není to Praha, je to malé město a mívají tu dva policisty ve službě, někdy tři.
Napadlo jí zavolat mně. Okamžitě jsem sedla do auta s vědomím, že potřebuje spíš utěšit a uklidnit, než co jiného. Bylo celkem jasné, že zloději už jsou dávno pryč, takže nemá smysl dělat z toho kovbojku, ale vím, že psychika v tu chvíli zvláště s citlivým člověkem udělá své. Především cítí strach a úzkost z toho, že někdo cizí a nepochybně zlý narušil to nejbezpečnější místo na světě, tedy domov.
Cestou jsem koupila kafe a nějaké sušenky, tady se zkrátka hodí nějaký rituál, který uklidní rozbouřenou psychiku a trochu přehluší pocity hrůzy a děsu z toho, co se stalo. Mnohdy jsou škody na psychice člověka mnohem horší, než ty majetkové.
Majku jsem našla zhroucenou na zemi na chodbě, usedavě plakala.
„Co když tam ještě jsou?“
„Rozhodně ne, chodíš domů v obvyklý čas, kdy se lidé vracejí z práce, mívají to načasované. Na, vezmi si kafe a já se tam podívám.“
Vstoupila jsem do bytu. Typický nepořádek působil tísnivě. Věci, vyházené ze zásuvek a skříněk, vysypané potraviny, dokumenty smísené s oblečením a zeminou z vysypaných květináčů, zelené rostliny poházené mezi tím vším. V Majčině garsonce tato změť působila opravdu brutálně. Příbory byly vysypané až někde na druhé straně místnosti, některé kousky porcelánu byly rozbité. Zaujalo mě, že televize stála na svém místě. To je nejcennější věc, kterou Majka má.
Zřejmě šli po penězích, ale ty Majka nemá. To málo, co má, nosí v peněžence, stejně tak mobil. Víc toho nemá. V koupeně byl stejný nepořádek, dokonce na hromadu vyházených ručníků někdo vylil šampon a obal od něj pohodil na hromadu.
Zloděje jsem samozřejmě nepotkala, raději jsem se vrátila k Majce, usadila se vedle ní, popíjely jsme kávu a chroupaly sušenky. Už se trochu uklidnila, ale do bytu za žádnou cenu nechtěla vstoupit. Bála se a nemělo smysl ji nutit, počkáme na policii.
Policisté nás zastihli na chodbě. První, co chtěli, byly naše doklady. Za mně tedy mohli projevit víc citu, ale chápu, rutina. Ostatně, přes city jsem tu už byla já. Majka se odhodlala s policisty vstoupit do bytu, aby se podívala, co se ztratilo. Když viděla tu spoušť, znovu se sesypala a rozplakala.
Utěšovala jsem ji a říkala, že to bude dobré. Slova moc nepomohou, důležité je nebýt na tu hrůzu sám.
Ve skutečnosti se ztratilo jen několik padesátikorunových mincí, které si Majka „spořila“ do hrnečku na kafe a posezení s kamarádkami. Pár věcí bylo rozbitých, ale Majka nic cenného nevlastnila. Nikdy. V rodině, ze které ji v šestnácti letech vyhnali, byla bída. Od té doby se světem protloukala sama. Tohle si ta dušička opravdu nezasloužila, jí každý ten rozbitý obyčejný talíř i hrneček stál nezměrné úsilí, vždyť nikdy nedostala zadarmo ani to.
Zloději patrně ve vzteku, že nenašli peníze, ani cennosti v podobě šperků, řádili o to víc, skoro to vypadalo jako pomsta někoho, kdo si přišel vylít vztek. Také policisté se začali vyptávat tímto směrem. Jenomže Majka je sice poněkud ztřeštěná, ale jinak čistá duše. Nikomu by asi ani neuměla ublížit. Vždy to byla ona, kdo byl terčem, pokud narazila na nesprávné lidi. Vlastně už od dětství.
Po policistech přijel i technik, cosi tam kutil, ale moc tomu nedal. Péči si dal jen se zámkem, aby zjistil způsob, jak se ti mizerové dostali dovnitř. Tady už byla škoda na Majčiny poměry docela vysoká, protože bude potřeba vyměnit zámek a zavolat zámečníka.
Když všichni odjeli, navrhla jsem velký úklid, ale Majka se doslova zašprajcovala, že do bytu už nikdy nevstoupí ani za nic. Ne a ne. Byla vyděšená, třásla se a znovu začala vzlykat. Vešla jsem do bytu, sebrala ze země deku, vytřásla jsem ji a poskládala z ní kousek, vhodný na sezení, usadila Majku znovu na chodbě, do ruky jsem jí vrazila sklenici s colou, kterou jsem našla v lednici a kterou kupodivu zloději nevylili, ani nehodili na zem.
Zavolala jsem manželovi, naštěstí byl už doma z práce. Řekla jsem mu, co se stalo a ať koupí cestou zámek a vezme si nějaké nářadí. Zvládne to, tak nemusíme platit zámečníka. Dorazil za chvíli, s dalším kafem a velkým sáčkem bonbónů. Už nás tam na tu hrůzu bylo víc, takže se Majka statečně odhodlala vstoupit do bytu, do tašek jsme naházely pár věcí, které bude potřeba vyprat, než si je Majka bude moci obléknout. Manžel v mezičase vyměnil zámek. Také jsem sezbírala pokojovky, doma je znovu zasadím. Byt jsme zamkli, jen jsme se Majky zeptali, jesli pojede s manželem rovnou k nám domů, nebo se mnou ještě na nákup. Nikam už jít nechtěla, tak ji manžel naložil do svého auta a vyrazili k nám.
Psí komando jí určitě zvedne náladu. Majka by si přála vlastního psa, ale bojí se, že by majitel bytu mohl mít problém, takže ze setkání s našimi psisky vždy byla nadšená.
Jednoduše se sesedneme k televizi, pustíme si hezký film, dáme si něco dobrého k jídlu, skleničku vína a dnes po tom všem budeme jen tak existovat. Postel navíc se v domě najde také, tak kde je problém? Až se Majka vzpamatuje, byt jí pomohu uklidit. To se zvládne, bude heslo pro nejbližší čas.
Druhý den Majka dostala volno, naštěstí má chápavého šéfa. Vypraly a usušily jsme oblečení, které si přivezla a ktere jsme sbíraly ze země v tom nepořádku a znnovu zasadily její květiny. Vyrazily jsme do jejího bytu, ale cestou se zastavíme v cukrárně, něco dobrého v takové situaci nemůže škodit.
Uklidit byt i když je malinký, dalo pořádnou práci, ale ve dvou práce ubývala celkem rychle, zvládly jsme to i se vším praním vyházeného prádla. Majka toho moc neměla. Byt byl uklizený, tak si dáme zaslouženou kávu a já vyrazím domů.
Nakonec jsme vyrazily obě, Majka se ještě necítila na to, zůstat v bytě sama. Stále se bála a i přes ten velký úklid a všechno drhnutí pořád měla nepříjemný pocit cizí přítomnosti. Chvilku trvá, než se toho člověk úplně zbaví.
Zvládla to, ona je vážně silná osobnost. Ty dva lumpy, co se jí vloupali do bytu chytli po pár dnech. Byly to zdejší známé firmy, ti dva toho měli na svědomí víc. Škodu sice Majce nikdy nenahradí, ale alespoň pro tentokrát spravedlnost zvítězila.
