Článek
Na druhou stranu i nově přistěhovalí lidé se nějak projevují a starousedlíkům to nemusí být úplně po chuti.
Když nechce ustoupit ani jedna strana, na průšvih, nebo minimálně na nepříjemné, napjaté soužití může být zaděláno.
Často jde o nepochopení toho, co už může obtěžovat, ačkoliv nám to připadá „normální“. Normální to je pro nás a při našem životním stylu, ale mnohdy to sahá dokonce za hranici zákona. Typicky je to nedodržování nočního klidu. Ten trvá mezi 22 - 6 hodin. To, co někomu může připadat v normě, se v nočním tichu mění v rušivý hluk. I když partička přátel na zahradě nepouští hudbu, hlasitý hovor, výskání a smích ruší a není divu, že někdo psychicky nevydrží a dokonce zavolá policii.
Může to být i hlasitě puštěná televize, nebo vysavač v pozdních nočních hodinách tam, kde byty nejsou příliš odhlučněné, což je většina bytů ve starších zástavbách. Policii možná nikdo volat nebude, ale přátele vám to rozhodně nezíská.
Daleko závažnější spory vznikají okolo rodinných domů, počínaje větvemi, přerůstajícími k sousedům, ovoce a listí, padající na sousedův pozemek, štěkající psi, či nedostatečně zabezpečená domácí zvířata, prchající, či dokonce ničící sousedův pozemek.
Tyto zpočátku neškodné, neřešené spory, mohou časem přerůst v život ohrožující situace, kdy jeden, nebo druhý soused sáhne k násilí. Kolotoč se může dokonce rozjet tak, že skončí smrtí jednoho z aktérů.
Protivného souseda nepodceňujte a snažte se domluvit a respektovat místní zvyklosti, ať už se týkají nočního klidu, nebo parkování aut vašich přátel na nevhodných místech. Vážně souseda nepotěší váš kamarád, který mu zaparkuje ve vjezdu.
Stejně tak se domluvte na možnosti odstranit všechny přerůstající větve a odstraňte je. Pozor na spory o ovoce, co je na větvi sousedova stromu i když přesahuje na váš pozemek, je jeho. Co spadne, je vaše. Nesmysl? Možná, ale zákon je zákon.
Pokud nemáte se sousedem dobré vztahy a něco vám vadí, zkuste se zamyslet, jestli to opravdu vadí tak moc, nebo chcete „pomstu“. V druhém případě to raději přehlédněte, mohli byste se dostat do nekončícího kolotoče problémů, kdy vám vaše bydlení způsobuje jen stres, nekončící hádky a trápení. Pokud věc opravdu vyžaduje zásah, slušně souseda požádejte o odstranění, nepomůže li to, postupujte výhradně v souladu se zákonem.
Se sousedy není radno si zahrávat, nemusíte být nutně přátelé jen proto, že bydlíte vedle sebe, ale většinou není nutné jít si po krku.
Často stačí jen trochu poupravit vlastní postoje, tedy být ohleduplný a souseda respektovat v tom, co se vám zdá jako prkotina, kvůli které otravuje zbytečně.
Pokud už dojde na vzájemné napadání, nebo k napadení ze strany sousedů, neřešte spory násilím. Zavolejte policii, počínání souseda si zadokumentujte, podejte trestní oznámení, nebo oznámení o přestupku, osobně souseda ignorujte, vyhněte se mu, nenechte se vtáhnout do žádného osobního sporu.
Máme takové sousedy, zkoušeli nás vyprovokovat k násilí, dokonce nám polili auta barvou. Zavolali jsme policii ať řeší, ne že by něco vyřešila, ale k jednání o přestupku jsme šli s advokátem. Něco to stálo, pravda, ale od té doby máme klid. Jsme ti, kdo to nikdy nebudou řešit „ručně, stručně“, jak by se dle některých slušelo, ale jsme „ty s právníkama“, což budí respekt.
Máte li za souseda „cvoka“, je to horší, ale ani tak nesahejte k násilí. Přesto u vás může být policie pořád, protože takový člověk může mít potřebu neustále obtěžovat okolí, včetně policie. Zabezpečte si pozemek i dům a sousedovi se úzkostlivě vyhýbejte. Nikdy s ním nekomunikujte sami, jakékoliv konfrontaci se vyhněte. Pokud je to možné, ignorujte ho, případně volejte policii.
Tady je jedinou zbraní důsledná ignorance. Často to pomůže, protože takový člověk hledá odezvu a tedy záminku k tomu, aby přitvrdil. Nedávejte mu ji. Je těžké odolat potřebě bránit se, když na vás někdo křičí přes plot, nebo dokonce nadává. Přinuťte se odejít a chvíli vydržet. Přestanete ho zajímat. To je váš cíl.
My naše „milé“ sousedy ignorujeme a jejich vražedné pohledy neopětujeme, okázale se díváme jinam.
Vždy je lepší sporům předcházet, není nutné se přizpůsobovat v tom, jestli na zahradě budete pěstovat rajčata, nebo květiny, ale vaše projevy, sahající za hranice vašeho pozemku už mohou obtěžovat okolí. Vězte, že na venkově je skutečně mnohdy větší hluk, než v městském panelákovém bytě, ovšem večer a v noci je naopak požadován striktní klid.
Někdy je lepší už předem zvážit, jestli místní komunitní zvyky jsou opravdu to pravé pro vás. Po přestěhování se už těžce utíká z místa, které vám svým životem nesedí. Starousedlíci budou své zvyky bránit zuby, nehty a s návrhy na změnu buď nepochodíte, nebo je část lidí nebude respektovat.
