Článek
Musí žít v realitě svého věku, své fyzické kondice, své nepříliš atraktivní a zajímavé práce, nezájmu nadřízených všeho druhu a princů na bílých koních, či limuzínách je také pomálu a je o ně rvačka.
Dříve se tomu říkalo bajky, či pohádky, dnes je to vydáváno za pravdu. Nebylo by na tom snad nic až tak špatného, kdyby si autoři nevypomáhali právě umělou inteligencí, netajili to a zároveň nevydávali za svůj osobní příběh.
Soudného člověka to uhodí do očí na první pohled, méně soudnému, či neznalému člověku to může způsobit náraz do zdi. Tedy ve smyslu otřesu psychiky.
Odborníci dokonce varují před tzv. ženskými romány, či tomu, čemu se říkávalo „červená knihovna“. Prý v důsledku jejich čtení (či sledování ve filmovém zpracování) následně kladou ženy na partnery nepřiměřené požadavky.
Pak tu začínáme mít jiné pohádky, hojně o optimismu v oblasti získávání práce snů, o kterou člověk tak nějak zakopne, jako o bludný kořen, zjeví se pohádková víla, či kouzelný dědeček v podobě menšího, nebo většího, nebo dokonce úplně nejvyššího šéfa, který nebohou lidskou bytost pozvedne z bláta reality podřadné práce do vyšších pater podnikové sféry.
Ještě tedy chybí, aby ji kouzelný dědeček, nebo možná i ta víla, usadila do své vily a žil tam s ní až do smrti. Samozřejmě jí dovolí dále pracovat, rozvíjet se a idylicky žít.
Pohádky obvykle končí svatbou, pokusy o pokračování už nebývají tak úspěšné, je třeba udělat z toho tak trochu akční film.
Dokonce i film Pretty Woman byl původně drama, než byl přepsán do moderní pohádky o Popelce.
Teoreticky bychom proti těmto příběhům neměli nic namítat, vždyť jsou tak optimistické a optimismus přece tak moc potřebujeme. Potřebujeme, to ano, ale opřený o realitu. Pokud někdo bude čekat na podobný zázrak, pravděpodobně se ho nedočká, jen zbytečně promarní čas čekáním.
Když budu v supermarketu u kasy, nebo s mopem v ruce tupě čekat, že si někdo všimne, že jsem vlastně génius, znalý několika jazyků, s vysokoškolským vzděláním a skvělými nápady, tak se nedočkám. Takových na pohovor přijde deset.
Zaměstnanci sice nejsou, ale nejsou právě v těch neatraktivních profesích, plných fyzické dřiny a psychického náporu. Chybí operátoři výroby, nebo pracovníci v sociálních službách, manažeři všeho druhu nechybí, takže nikdo nikoho z bláta tahat vážně nebude.
Skoro bych až považovala za nebezpečné tyto příběhy číst, vytrhávají z reality života, který nám byl naservírován okolnostmi a zázraky neoplývá. Je to lež, vydávaná za pravdu a především rafinovaně skrytá. Vymýšlet příběhy je krásné, na fantazii není nic špatného, ale je li to čistá lidská fantazie, stále máme šanci ji rozpoznat, využít ji k tomu, k čemu byla určena, tedy k odpočinku a dočasnému odpoutání se od reality světa.
Příběhy, vytvořené umělou inteligencí v sobě skrývají nebezpečí, protože zakrývají, že nejsou realitou a tedy nejde jen o zábavu a rozvíjení fantazie, o odpočinek a o dočasné odpoutání se. Snaží se přetvářet vnímání reality, která ovšem existuje stále a ne vždy je příznivá.
Jenomže umělá inteligence za nás nebude žít, nebude nás ani chránit, ani sbírat někde z bláta našeho života. Pod jejím vlivem bychom mohli snadno zapomenout, že to musíme udělat sami.
Autoři často využití umělé inteligence zastírají, to nejen že není fér vůči ostatním autorům i čtenářům, ale je to i nebezpečné. Je třeba se naučit tyto texty rozpoznávat i bez přiznání autora, že si vypomohl, než nadělají mnoho škod na už tak křehké psychice lidí.
Hledala jsem články, kde jsem si všimla přiznání výpomoci UI. Poznámka o tom, doprovázející článek, však časem „záhadně“ zmizela. Je tedy jasné, že si někteří autoři se čtenáři skutečně nehezky zahrávají. Dávám tedy i odkaz na svůj článek, kde jsem popisovala hrátky s UI v jistém článku, kde dnes už odkaz na UI není.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/umela-inteligence-s-falesnou-osobnosti-snadno-prosla-turingovym-testem-lidskosti-359747
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-uz-to-nejde-zastavit-expert-popisuje-co-s-lidmi-udela-umela-inteligence-251049
https://medium.seznam.cz/clanek/marie-anna-zrzava-padesatka-jako-vyhoda-pri-hledani-prace-131929
