Článek
Sokolov, tehdy 63letý, byl známý svými vášnivými přednáškami a roli Napoleona v historických reenactmentech, což kontrastovalo s hrůzou jeho činu. Případ odhalil temné stránky (nejen jeho) akademického života, kde se mísila moc, žárlivost a násilí.
Dne 1. listopadu 2019 byl Sokolov nalezen v Petrohradě v řece Mojce v opilém stavu, s batohem obsahujícím uříznuté ženské ruce a pistoli. Byl zachráněn před utonutím a hospitalizován kvůli podchlazení. Policie po prohlídce jeho bytu objevila další části těla Ješčenko – včetně hlavy, trupu a nohou – rozřezané pilou a nožem. Podle vyšetřování ji zavraždil čtyřmi ranami z malorážky do hlavy z blízké vzdálenosti a poté se snažil tělo rozřezat a ukrýt. V bytě našli i další zbraně - sekeru, nůž a munici. Sokolov se k činu přiznal ještě v nemocnici a tvrdil, že chtěl spáchat sebevraždu v napoleonském kostýmu, aby „navždy zůstal s ní“.
Motiv a okolnosti
Vražda se odehrála 8. listopadu 2019 po hádce. Ješčenko byla jeho studentkou na postgraduálním studiu, spolupracovala s ním na historických pracích o napoleonských válkách a žila s ním asi tři roky. Podle svědků a rodiny byl vztah vysoce konfliktní a kontrolující – Sokolov byl žárlivý, dominoval jejímu životu a měl problémy s agresí. Některé jeho bývalé studentky upozorňovaly univerzitu na jeho násilné chování, včetně fyzického a psychického zneužívání, ale stížnosti byly ignorovány.
Sokolov během procesu tvrdil, že hádka vypukla kvůli Ješčenkovým „urážlivým komentářům o jeho dětech z prvního manželství“ a že ona na něj zaútočila nožem, což ho přimělo vystřelit. Videozáznam z jeho mobilu, představený u soudu, ukázal hádku, při níž Ješčenko v panice vyběhla ven bez kabátu do chladu. Rodina oběti později uvedla, že dcera chtěla vztah ukončit kvůli „totální kontrole“.
Proces a důsledky
Sokolov se k vraždě přiznal ihned po zatčení. Proces začal v březnu 2020 a provázely ho dramatické výstupy – plakal, litoval a odvolával se na „zločin z vášně“. Obhajoba argumentovala afektem, státní zástupce žádal 15 let. V prosinci 2020 byl Oktyabrským okresním soudem v Petrohradě odsouzen k 12,5 letům vězení za vraždu (čl. 105 ruského trestního zákoníku) a nedovolené ozbrojování. Rozsudek potvrdil i odvolací soud v lednu 2021. Sokolov si trest odpykává v kolonii střední bezpečnosti; podle dostupných informací z roku 2025 nejsou hlášeny žádné nové odvolání ani žádost o propuštění.
Případ vyvolal debatu o akademickém prostředí v Rusku, kde se často přehlížejí stížnosti na mocenské zneužívání a toxické vztahy mezi profesory a studentkami. Petrohradská univerzita byla kritizována za ignorování varování – studenti podepsali petici za lepší ochranu obětí. Případ se stal symbolem #MeToo v ruském akademickém světě.
Západní instituce, které Sokolova oceňovaly, se od něj distancovaly. Francouzské ministerstvo kultury vyjádřilo „hrůzu a šok“. Řád čestné legie mu formálně odebrán nebyl, ale jeho jméno bylo odstraněno z oficiálních seznamů oceňovaných osob.
Matka Ješčenko, policejní podplukovnice Galina Ješčenko, ostře kritizovala univerzitu i obhajobu vraha. Rodina musela čelit traumatické situaci – tělo identifikovali rozřezané a pohřeb proběhl až po ukončení forenzní analýzy.
Případ Olega Sokolova ukazuje, jak se může ideální obraz úspěšného akademika rozpadnout v hrůzu. Zatímco si odpykává trest, příběh Anastasie Ješčenko zůstává symbolem potřeby chránit zranitelné v prostředí, kde moc není kontrolována.
Zdroje:
https://www.interfax.ru/russia/683637
https://www.bfm.ru/news/429179
https://meduza.io/en/feature/2019/11/13/everybody-at-the-school-knew
