Článek
Rebecca Lucile Schaeffer se narodila 6. listopadu 1967 v Eugenu ve státě Oregon. Její matka Danna byla spisovatelka a učitelka, otec Benson pracoval jako dětský psycholog. Rebecca vyrůstala jako jedináček v židovské rodině. V dospívání dokonce uvažovala o dráze rabínky.
Navštěvovala Lincoln High School v Portlandu, kde vynikala akademicky i společensky. Její kariéra začala ve 14 letech, kdy ji místní kadeřník doporučil do talentové agentury. Brzy se její tvář objevila v katalozích obchodních domů.
Od modelingu k televizní slávě
V létě 1984, když jí bylo šestnáct, absolvovala Rebecca stáž v New Yorku. Velkoměsto ji uchvátilo natolik, že se rozhodla zůstat. Místo dokončení střední školy v Portlandu se přihlásila na speciální školu pro mladé talenty a získala roli v telenovele One Life to Live. Rebecca toužila i po kariéře modelky, ale se svými 170 centimetry neměla šanci uspět. Zkusila štěstí i v Japonsku, ale ani tam neprorazila. Vrátila se tedy do New Yorku a zaměřila se na herectví.
V roce 1986 dostala malou roli ve Woody Allenově filmu Radio Days, která byla nakonec téměř vystřižena. Zlom v její kariéře přišel s rolí Patricie „Patti“ Russell v sitcomu My Sister Sam, kde ztvárnila energickou teenagerku, která se po smrti rodičů přestěhuje ke starší sestře. V roce 1987 se její tvář objevila na obálce časopisu Seventeen. Díky rostoucí popularitě jí začali psát fanoušci ze všech koutů země. Na některé dopisy odpovídala, přestože ji kolegyně z natáčení varovala: „Na ty dopisy neodpovídej. Lidé jsou blázni.“
Její kariéra slibně rostla, získala role v několika filmech jako Scenes from the Class Struggle in Beverly Hills, Voyage of Terror: The Achille Lauro Affair a televizní film Out of Time. Rebeccu často zvali na různé akce a angažovala se také v charitě Thursday's Child, která pomáhala dětem v nouzi.
Osudné setkání s posedlým fanouškem
Osmnáctého července 1989 čekala jednadvacetiletá Rebecca ve svém bytě v západním Hollywoodu na scénář ke třetímu dílu trilogie Kmotr. Filmaři jí chtěli nabídnout roli dcery Michaela Corleoneho. Mohla to být životní šance. Za dveřmi ale místo poslíčka stál Robert Bardo s knihou a podepsanými fotkami, které mu dříve poslala. Rebecca byla milá, ale spěchala na zkoušku. Podala mu ruku a rozloučila se. Netušila, že právě stojí před svým budoucím vrahem.
Bardo si zašel do bistra na snídani, ale asi po hodině se vrátil zpátky. Když mu Rebecca otevřela podruhé, nelíbilo se mu její údajně chladné chování. Později u výslechu tvrdil, že mu řekla něco jako: „Ty jsi zase u mých dveří? Pospěš si, nemám moc času.“ Považoval to za urážku oddaného fanouška. Vytáhl revolver a střelil jí přímo do hrudi. Podle jeho pozdější výpovědi jen tiše zašeptala „Proč?“ a zhroutila se na zem. Bardo z místa uprchl. Soused, který uslyšel výstřel, zavolal záchranku, ale pomoc přijela pozdě. Rebecca zemřela jen půl hodiny po příjezdu do nemocnice Cedars-Sinai.
Robert Bardo
Robert byl nejmladší ze sedmi dětí, které Bardovi rodiče měli. Jeho matka byla Japonka, otec sloužil jako poddůstojník amerického letectva. Kvůli otcově službě se rodina často stěhovala, než nakonec v roce 1983 zakotvila v arizonském Tucsonu. Robertovo dětství bylo poznamenáno násilím. Podle zdrojů ho jeden ze sourozenců údajně týral. Situace vyvrcholila, když mladý Robert vyhrožoval sebevraždou. Ale místo pomoci od vlastní rodiny skončil v pěstounské péči.
Lékaři u něj diagnostikovali bipolární poruchu, ale ani léčba mu příliš nepomáhala. Střední školu nikdy nedokončil a živil se jako uklízeč v řetězci rychlého občerstvení Jack in the Box. Místní policisté ho dobře znali. Během posledních osmnácti měsíců před vraždou ho třikrát zatkli kvůli domácímu násilí a výtržnostem. Bardo byl posedlý i dalšími známými dívkami. Nejdřív ho zaujala malá Samantha Smith, která proslula dopisem sovětskému vůdci o míru. Když v roce 1985 zemřela při letecké havárii, začal sledovat zpěvačky Tiffany a Debbie Gibson, ale nikdy se k nim nedostal tak blízko jako později k Rebecce.
Bardo si Rebeccu vyhlédl při sledování jejího seriálu. Pořizoval si nahrávky každé epizody a psal jí dopisy plné obdivu. Když mu jednou odpověděla, že jeho dopis patřil k těm nejhezčím, jaké kdy dostala, utvrdilo ho to v přesvědčení, že k sobě patří. Po tři roky ji pak sledoval a sbíral o ní veškeré dostupné informace. Dvakrát se pokoušel dostat do studia Warner Bros., kde seriál natáčeli. Poprvé přinesl medvěda a květiny, podruhé měl u sebe nůž. Ochranka ho pokaždé zastavila, ale incident považovala za tak bezvýznamný, že o něm samotnou herečku nebo někoho z produkce ani neinformovala.
Zlom nastal ve chvíli, kdy Bardo spatřil Rebeccu v milostné scéně ve filmu Scenes from the Class Struggle in Beverly Hills. Tohle už na něj bylo moc. Připadal si zrazený a ovládla ho zuřivost. Inspiroval se případem muže, který v roce 1982 napadl herečku Theresu Saldanu, a najal si soukromého detektiva. Za 250 dolarů mu agentura opatřila Rebeccinu adresu přímo z kalifornského registru vozidel. Zbraň mu obstaral vlastní bratr, který mu uvěřil, že revolver použije jen na střelnici. Po vraždě ho našli, jak běhá po dálnici a křičí, že ji zabil. Hned se přiznal. U soudu tvrdil, že ho ovlivnila píseň skupiny U2 s názvem „Exit“.
Obhajoba tvrdila, že trpí schizofrenií a jednal impulzivně. Psychiatr Park Dietz jeho diagnózu potvrdil, avšak prokurátorka Marcia Clark předložila důkazy, které dokazovaly, že vraždu dlouhodobě plánoval. Soud ho nakonec odsoudil k doživotnímu trestu bez možnosti propuštění. Vrah si dodnes odpykává trest v kalifornské věznici Avenal. V roce 2007 ho tam jiný vězeň jedenáctkrát bodl podomácku vyrobeným nožem. Bardo ale útok přežil.
REBECCA LUCILE SCHAEFFER... One of a series of stunning angelic pictures taken during a photo session featuring a...
Posted by Rebecca Schaeffer on Saturday, April 5, 2025
Rebeccina smrt přispěla k změně přístupu soudců i politiků. V roce 1990 byl v Kalifornii přijat první americký zákon proti stalkingu. O čtyři roky později Kongres schválil celostátní zákon, který zakázal úředníkům z registru vozidel prodávat adresy řidičů cizím lidem. Rebeccy život skončil ve chvíli, kdy jí mělo být teprve 21 let. Její rodiče nechali svou jedinou dceru pohřbít na židovském hřbitově Ahavai Sholom v jejím domovském Portlandu. Když zemřela, chodila s mladým režisérem Bradem Silberlingem. Ten o třináct let později zpracoval svůj žal do snímku Moonlight Mile. Rebecca zůstala i v srdcích svých kolegů. Pam Dawber, Joel Brooks a další herci z My Sister Sam natočili krátce po její smrti emotivní video pro Centrum prevence násilí páchaného střelnými zbraněmi.
Zdroj:
