Hlavní obsah
Lidé a společnost

Coco Chanel se upsala nacistům, ale uměla to i s francouzským odbojem

Foto: Wikimedia Commons - volné dílo

Jako z filmu: módní ikona a její partner ruský velkokníže Dmitrij Pavlovič na snímku z 20. let minulého století

Hra na obě strany nebyla za 2. světové války nic neobvyklého. Takto přežít se snažila i designérka Coco Chanel. Před pověstí agentky nacistické rozvědky SD ji musel ochránit sám Winston Churchill.

Článek

„Jisté je, že za války měla vztah s německým aristokratem. Zjevně to nebylo nejlepší období na milostný vztah s Němcem, i když baron von Dincklage byl Angličan po své matce a znala ho už před válkou,“ stojí v pět let staré tiskové zprávě firmy Chanel Group. Koho se tímto prohlášením chtěla zastat, není až tak těžké uhádnout. Tato dáma se jmenovala Gabrielle Bonheur Chanel (1883-1971) a za druhé světové války byla špionkou nacistické tajné služby Sicherheitsdienst (SD). Němci využili její meziválečné kontakty na britského premiéra Winstona Churchilla. Úkol zněl jasně: musí přesvědčit Brity, že separátní mír je pro obě strany lepší než pokračování ve válce. Jak známo z historie, jejich společným nepřítelem se měl stát komunistický Sovětský svaz.

Jiné prameny zase uvádějí, že jediná módní návrhářka v seznamu 100 nejvlivnějších lidí 20. století časopisu Time spolupracovala i s odbojovým hnutím. Loni byl v archivech organizace Forces Françaises Combattantes objeven členský průkaz znějící na jméno Coco Chanel. Může se však jednat o účelový podvrh, protože historici spojují v tomto dokladu uvedenou odbojovou síť ERIC s oblastí Balkánu, nikoli Francie. Každopádně Chanel se po válce vyhnula případnému postihu díky zásahu britského premiéra ("Chuchill mě osvobodil," řekla po návratu z výslechu své praneteři). A pro jistotu se až do roku 1954 zdržovala ve Švýcarsku. I se svým válečným milencem Hansem Güntherem von Dincklagem, o němž padla zmínka v prvních řádcích tohoto článku.

Foto: Wikimedia Commons - volné dílo

Jak je dobré mít vlivné známosti. Chanel a Churchill na snímku z roku 1921

Jejím řídícím důstojníkem nebyl nikdo jiný než Walter Schellenberg, generál SS a šéf výše zmíněné tajné služby SD. Po válce dostal trest šesti let vězení, ale byl propuštěn ze zdravotních důvodů a Chanel hradila náklady jeho rodiny včetně Schellenbergova pohřbu v roce 1952. Více si o aktivitách tohoto všehoschopného nacisty můžete přečíst v textu na níže uvedeném odkazu.

Mládí budoucí módní ikony se jeví být poměrně trudné. „Pravda o jejím dětství byla příliš nesnesitelná a myslím, že ji chtěla nechat co nejdál za sebou,“ domnívá se Justine Picardie, bývalá šéfredaktorka módního časopisu Harper's Bazaar. Po čtvrt století trvající přípravě o návrhářce napsala životopis pod názvem Coco Chanel: Legenda a život. Otec Henri-Albert se doma moc nezdržoval, kromě Gabrielle (Coco) a tří menších dětí měl s manželkou Eugénií ještě nejstarší dceru Julii. V souvislosti s ní se spekuluje, že její syn André měl být ve skutečnosti nemanželské dítě Coco Chanel…

Přes postel stále výš

Budoucí návrhářka má 11 let, když jí zemře matka. Až do plnoletosti proto žije v církevním sirotčinci, odkud má údajně pocházet i její pozdější příklon ke strohé jednobarevnosti. Tamní matka představená jí zajistí místo švadleny v soukenickém obchodě, ale v městečku Moulins jsou také kasárna. Gabrielle si přivydělává v místním kabaretu, kde kavaleristům zpívá i písničku o dívce hledající ztraceného psíka Neviděli jste Coco? A pod tímto jménem se posléze představí světu.

Umí využít své „žhavé tělíčko“, jak to sama nazve, a následující téměř dekádu střídá lože bohatých důstojníků. Ale úspěch má i jako kloboučnice a v roce 1913 si v lázeňské metropoli Deauville otevírá první butik s ležérním oblečením. O šest let později už má módní salón v Paříži. Intimní vztah s příslušníkem carské rodiny velkoknížetem Dmitrijem Pavlovičem jí otevírá dveře do Hollywoodu (tento Romanovec zná Samuela Goldwyna, šéfa studia MGM). V roce 1931 podepíše smlouvu na milion dolarů za kostýmy do dvou filmů ročně, ale filmové prostředí v Americe označí za „infantilní a bez vkusu“. Ve skutečnosti doplácí na své motto „méně je více“ a pánské střihy, doba si žádá něco víc opulentního a hravějšího.

Dvě dekády poté se však karta obrací a Gabrielle „Coco“ Chanel slaví obrovské úspěchy hlavně ve Velké Británii a USA. Umírá v neděli 10. ledna 1971 v pařížském hotelu Ritz, kde s přestávkami bydlela déle než třicet let.

Seznam zdrojů:

https://www.bbc.com/travel/article/20230914-the-true-story-of-coco-chanels-childhood-in-search-of-gabrielle

https://www.lofficielbaltic.com/en/fashion/coco-chanel-facts-from-her-secret-life

https://en.wikipedia.org/wiki/Coco_Chanel

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz