Článek
Když jsem v roce 2021 onemocněla covidem, naštěstí nijak vážně, a poté jsem ještě skoro půl roku měla otupený čich, rozhodla jsem se, že dám jednou provždy svou imunitu dohromady, abych už dokázala čelit jakékoli nákaze a zdraví pro mě bylo přirozeným stavem. Ráda vám teď popíšu své zkušenosti na cestě za trvalým zdravím, které jsem částečně získala nápodobou druhých, částečně sama vypozorovala z reakcí svého těla.
Pro vyrovnání všech těch chemikálií ve vzduchu, vodě, potravinách, předmětech každodenní spotřeby, a v neposlední řadě i ve všech možných pilulkách, které nemálo lidí polyká, je naprosto zásadní především navázat ztracené spojení mezi naším tělem a přírodou. Zde jsou mé osvědčené tipy, jak na to.
Tip číslo 1: Procházky v přírodě, ideálně v lese
Je vědecky dokázáno, že pobyt v lese, pokud ho vnímáme všemi smysly (ano, můžeme i objímat stromy), napomáhá např. snižování krevního tlaku, stresu a úzkostí. Uklidňující je už to, že jsme uprostřed prostoru, ve kterém vše plyne přirozeně, aniž bychom pro to museli cokoli dělat, o cokoli usilovat. V Irsku a Skotsku už prý lékaři pobyt v přírodě svým pacientům rovnou předepisují jako součást léčby.
Tip číslo 2: Chození bosky
Víme, že naše chodidla jsou plná nervových zakončení, která přenášejí signály až do mozku – a jejich stimulací při chůzi naboso se můžeme časem zbavit různých bolestí, dokonce prý i migrény nebo křečí. Studie amerických vědců ukázaly, že chození bez bot funguje jako prevence zánětlivých onemocnění a pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních příhod. Ovšem jedná se o chůzi po přírodním povrchu, ne po asfaltu nebo po dlažbě. Nejlepší je začít chodit po trávě, třeba jen pár minut. Já osobně chodím každé ráno, pokud čas dovolí, bosa na zahradu natrhat si lístky pampelišek a jiné bylinky k snídani. V zimě se jen tak trochu proběhnu, aby mi nohy neomrzly.
Tip číslo 3: Koupání v přírodě po celý rok
Celý život jsem měla otužování spojené se studenou sprchou, a protože takové mučení jsem prostě odmítala podstupovat, myslela jsem si, že mi tento způsob utužení zdraví zůstane zapovězen. Pak jsem se ale od praktikujících otužilců dozvěděla, že sprcha není podmínkou, že prostě můžu na podzim pokračovat s koupáním v rybníku dál bez ohledu na chladnoucí počasí, a je to. A přesně tak jsem to loni udělala a letos v tom pokračuji. Doporučuje se koupel alespoň dvakrát týdně; já z časových důvodů chodím jednou, a jde to také. Člověk si při tom krásně uvědomí, že všechno je jen v hlavě – když přestane naslouchat zbabělému ponoukání okamžitě vystřelit ven, jakmile mrazivá voda dosáhne po stehna, tělo s tím nemá žádný problém. Ve vodě stačí být nebo plavat pár minut, určitě začínat postupně, respektovat pravidla pobytu ve studené vodě, a po koupeli se zahřát pohybem nebo teplým nápojem.
Tip číslo 4 : Divoké bylinky
Blíží se Velikonoce – víte, že na Zelený čtvrtek lidé připravovali nádivku z jarních bylin? Určitě věděli proč. Například kopřiva obsahuje vitamíny C, K a B2, kyselinu pantothenovou, draslík, železo a oxid křemičitý. Množstvím železa prý strčí do kapsy všechny odrůdy špenátu. Pěkný článek s popisem jarních bylinek najdete například zde. Je samozřejmě nutné sbírat pouze bylinky, které bezpečně poznáte, protože některé rostliny podobného vzhledu jsou jedovaté, a ze začátku je pouze zlehka přimíchávat třeba k zelenině. Na jejich silnou energii je třeba si postupně zvyknout.
Tip číslo 5: Udržování zdravého mikrobiomu
Určitě už jste slyšeli o mikrobiomu, té soustavě breberek, které v nás (hlavně v tlustém střevě, ale nejen tam) a na nás žijí a vyrábějí a zajišťují nám mnohé, co potřebujeme pro přežití. Zdravý mikrobiom nás chrání před nákazou a zajišťuje bezproblémový chod našeho nesmírně komplikovaného, ale zároveň geniálního organismu. Osobně jsem vypozorovala jednoznačnou souvislost mezi tím, co jím, a tím, jak se celkově cítím. Zdravé vnitřní prostředí si tedy můžeme udržovat omezením sladkostí a soli, požíváním hlavně základních potravin (vyloučit polotovary a jiné průmyslově zpracované potraviny), kvašených, fermentovaných potravin, luštěnin, ořechů, česneku a cibule. Pokud jde o mléčné výrobky, názory na jejich konzumaci se různí, mně osobně výrazné omezení jejich spotřeby znatelně prospělo.
Na mikrobiom působí i naše psychika. Stres například vede k významným změnám v mikrobiomu. Funguje to i naopak, při porušené rovnováze mikrobiomu se nám může zhoršit nálada, a pak hledáme útěchu v látkách, ke kterým nás ponoukají přemnožené potvůrky jako třeba kvasinky, a to jsou sladkosti nebo alkohol. Asi není třeba dodávat, že když jim vyhovíme, roztáčíme tím začarovaný kruh. Dobrou prevencí narušení rovnováhy mikrobiomu je konzumovat prebiotika a polyfenoly. I Státní zdravotní ústav konstatuje, že rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom – a jsme zpátky u bylinek.
Tip číslo 6: Pohyb
Když se hýbáme, prokrvujeme tkáně a zásobujeme je kyslíkem, uvolňují se endorfiny, které snižují stres, a svalová hmota podporuje imunitní procesy v těle. No a já mohu potvrdit, že pokud mi někde něco začne tuhnout nebo třeba otékat (to zvlášť když neprozřetelně pozřu větší množství průmyslové stravy), tak jednoznačně proto, že jsem na delší dobu vysadila pohybové aktivity. Jakmile totiž začnu tělo trochu prohánět, veškeré neduhy mizí. Za což jsem nesmírně vděčná.
Tip číslo 7: Zpívání!
Možná o tom slyšíte poprvé, ale zpívání je hotová „vitamínová“ bomba. Vědci vědí, že kromě posilování svalů a okysličování zlepšuje koncentraci i spánek, snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, a naopak zvyšuje hladinu imunoglobulinu A, což je látka, která nám pomáhá bránit se infekcím. A je při tom úplně jedno, jestli zpívat umíte, nebo ne.
Není to na tom světě báječně zařízeno?
