Článek
„Ergoterapie je léčebná terapie, která je primárně určena osobám s postižením, ale také se využívá u osob po úrazech, nemocech a událostech, které je jistý způsobem omezily v běžném životě. Těmto lidem pomáhá rozvíjet nebo znovunabývat motorické a psychické schopnosti, zvládat sebeobsluhu, věnovat se práci, zábavě a žít v rámci možností naplněný život. Ergoterapie je zaměřená na rozvoj hrubé a jemné motoriky, koordinace, vnímání, citlivosti, vytrvalosti, výkonnosti mozkových funkcí, podporuje také posun na úrovni psychické, emocionální a sociální.“ Kateřina Müllerová, DiS, ergoterapeut
Tak jako u mnoha dalších znalostí, i zde platí, že objevujeme již objevené. Počátky této terapie jsou totiž spojeny s antikou a chrámovou léčbou. Má se za to, že léčba praktickou činností se používala k léčbě pacientů s duševními poruchami již sto let před naším letopočtem. Prvními lékaři (podle historických záznamů), kteří využíval k léčbě stresu nejen terapeutické masáže a koupele, ale i hudbu, konverzaci, nebo cestování, byli řecký lékař Asklepiades a filosof Celsus. Mezi dalšími lékaři, kteří stáli u počátků ergoterapie, můžeme najít slavná jména jako je Hippokratés či Galén. Ti, kromě již uvedených činností, doporučovali také jízdu na koni, práci na zahradě, rybaření a další.
Ve středověku se léčba pomocí praktických činností nepoužívala a byla znovu objevena až v 18. století. Ergoterapii začal tehdy používat francouzský psychiatr dr. Philippe Pinel, který se snažil zlepšit podmínky pro pacienty psychiatrických léčeben. Pinel si také všiml, že stav pacientů je lepší, když svoji pozornost zaměřují na nějakou činnost, zaměstnání. Manuální práce také nemocné osvobozovala od bolestných myšlenek a halucinací a posilovala jejich mentální schopnosti.
Jako profese se ergoterapie poprvé objevila v USA v roce 1917 a byla využita hlavně pro léčbu pacientů trpících AIDS, dětskou obrnou a tuberkulózou. Vývoj ergoterapie také ovlivnily první dvě světové války, protože bylo třeba rychle vrátit do společnosti a zaměstnání mnoho zraněných.
I u nás se zpočátku ergoterapií léčili především pro psychiatričtí pacienti, i když například v lázních Jeseník se prosazovala metoda V. Priessnitze, léčba prací, obecně (pro všechny klienty). Důležitým milníkem byl vznik ústavu pro postižené, takzvaného Jedličkova ústavu v roce 1913, který byl známý svými dílnami: krejčovskou, truhlářskou a zahradnickou.
Dnes už ergoterapie zahrnuje mnohem širší škálu činností a změnil se i vztah k léčbě. Začal se uplatňovat holistický, na klienta zaměřený, pohled. Je to vlastně taková terapie šitá na míru. V současné době existuje pět podoblastí tohoto oboru léčby. Je to ergoterapie zaměřená na nácvik všedních denních činností (ADL), na nácvik pracovních dovedností, ergoterapie zaměstnáváním, funkční a ergoterapie zaměřená na poradenství.
Pro koho je ergoterapie především určena?
Pomáhá lidem s neurologickými, revmatologickými a ortopedickými onemocněními, seniorům v geriatrickém věku (s cílem zajistit zachování nezávislosti v každodenním životě). A samozřejmě je velice účinným pomocníkem pro klienty v různých psychiatrických stavech včetně schizofrenie, bipolární poruchy a deprese.
Ergoterapie se dnes zaměřuje na několik oblasti činností. První je sebeobsluha v oblékání, přípravě jídla i stolování a samostatnost při tělesné hygieně. Druhou oblastí jsou produktivní pracovní činnosti a volnočasové aktivity, například tvůrčí, výtvarné techniky, zahradní terapie, práce s keramickou hlínou, trénink paměti a různé hry. Třetí oblastí je poradenství, které řeší doporučení a využití kompenzačních pomůcek, úpravu životního a pracovního prostředí, režimová opatření a prevenci pozdních následků (sekundární změny). Dále také ergoterapeuté pomáhají s nácvikem jemné motoriky a kognitivním tréningem (především paměti).
Mě osobně hodně zaujala terapie prostřednictvím keramické hlíny, protože při kreativní tvorbě používáme fantazii, která je bránou k velké hojivé síle uvnitř naší duše (přírodě, nevědomí).
„Keramická hlína je úžasný terapeutický prostředek, jak po stránce úchopu a koordinace horních končetin, tak i po stránce prožitkové (psychické). Hlína nám nabízí obrovskou škálu využití v rámci ergoterapie. Práce s keramickou hlínou přináší pocit uvolnění, seberealizaci, kdy tvořivou formou podporujeme senzoriku, kognici i motoriku. Nedílnou součástí práce s hlínou je relaxační efekt“ Kateřina Müllerová, DiS, ergoterapeut
Práce, činnost, nám tedy pomáhá jak v léčení duševních zranění a nesnází, tak dokáže i rehabilitovat tělesné neduhy.
Ergoterapeut má vlastně podobný cíl i metody jako psychoterapeut a dokonce za vámi může i přijet (mobilní ergoterapie), což jistě ocení nejen senioři, nebo méně pohybliví lidé, ale všichni, kteří preferují klid a pohodlí domova.
„Práce dokáže vyléčit všechno.“ Jak řekl Ernest Hemingway.
Zdroje:
Koutná M.,Ergoterapie a její vliv na pracovní uplatnění - rozvoj manuálních dovedností u žáků s kombinovaným postižením, diplomová práce, 2018
Müllerová K., Mobilní ergoterapie je terapií budoucnosti, dostupné online: https://www.aboutdreams.cz/l/mobilni-ergoterapie-je-terapie-budoucnosti/
