Článek
Zatím ještě nevíme, jestli je spánek univerzálním jevem, bylo totiž podrobně prozkoumáno zhruba jen asi padesát druhů obratlovců, což je opravdu malá část (dosud jich známe 57442). Spánek nebyl prokázán u jednobuněčných organismů, ale myslím, že nikdo z nás nemá jako domácího mazlíčka třeba trepku velkou nebo krásnoočko.
Včely, škorpioni, švábi nebo octomilky vykazují stavy zklidněného chování, kterému bychom už spánek mohli říkat. Stromová žabka Hyla spí, ale její kolegyně Rana ne. U hadů zase nevíme jistě jestli vůbec mají spánkovou REM fázi. Zato při zkoumání mozku ptáků vědci prokázali obě spánkové fáze (REM i non-REM), přičemž ptačí REM fáze jsou kratší než u savců.
Slavný řecký filozof Aristoteles více než 300 let před naším letopočtem napsal: „Zdá se, že sní nejen muži, ale i koně a psi a voli; ano, ovce a kozy a všichni čtyřnozí tvorové, kteří rodí živá mláďata; A psi projevují své snění štěkáním ve spánku.“
Zajímavým výzkumem zvířecího spánku a snů se zabývali v 60 letech minulého století dva francouzští vědci, Michel Jouvet a J. F. Delorme. Možná víte, že při spánku máme paralyzované svaly (kromě očních) a proto, když se nám zdá, že třeba běžíme, ve skutečnosti se nehýbeme. Zvířata to mají stejně, proto tito vědci zablokovali pokusným kočkám část mozkového kmene, který způsobuje spánkovou paralýzu. Kočky pak ve spánku pobíhaly, lovily, chovaly se agresivně, prostě svým chováním předváděly to, co se jim zdálo. Takže díky tomuto výzkumu víme, že zvířata sní o svém běžném životě - o tom co dělají, když jsou vzhůru.
Ale fyzický pohyb není jediným způsobem, jak nahlédnout do snů, a to nejenom zvířecích. Neurologové mají v dnešní době mnoho způsobů jak zkoumat stav mozku při spánku a snění. Mohou humánně nahlédnout do elektrických a chemických aktivit mozkových buněk u zvířat i lidí, když spí. Matthew Wilson, profesor neurověd na MIT (Massachusetts Institute of Technology), a postgraduální student biologie Kenway Louie trénovali krysy, aby běhaly po kruhové dráze. Za odměnu pak krysy dostaly jídlo. Vědci sledovali mozkovou aktivitu zvířat během úkolu a ve spánku. Zatímco zvíře běhalo, jeho mozek vytvořil charakteristický vzorec aktivních neuronů v hipokampu, což je oblast mozku, o které je známo, že se podílí na tvorbě a kódování vzpomínek. Oba vědci poté zkoumali více než 40 zaznamenaných REM epizod krysího spánku. Asi na polovině těchto záznamů našli jedinečný podpis mozkové činnosti, který byl vytvořen při běhu zvířete. Korelace byla tak blízko, že vědci mohli zrekonstruovat, kde by spící zvíře bylo v bludišti, kdyby bylo vzhůru a také, jestli zvíře sní o tom, že běží nebo stojí na místě. Tyto vzpomínky byly přehrávány přibližně stejnou rychlostí, jakou je krysy zažívaly, když byly vzhůru.
Biologové z Chicagské univerzity Amish Dave a Daniel Margoliash se podívali do mozků pěnkav a objevili něco podobného. Tito ptáci se nerodí s melodiemi svých písní uloženými v mozku, své písně se musí naučit. Bylo zjištěno, že když jsou pěnkavy vzhůru, zapojují se při zpěvu konkrétních not určité neurony v části jejich předního mozku. Vědci tak mohli určit, na základě vzorce zapojených neuronů (zapojení neuronů je viditelné na EEG), která nota byla zpívána a rekonstruovat tak celou skladbu od začátku do konce. Později, když ptáci spali, se Dave a Margoliash znovu podívali na elektrickou aktivitu v této části jejich mozků. Zapojení neuronů nebylo úplně náhodné, neurony se aktivovaly popořadě, jakoby pták slyšitelně zpíval píseň, notu za notou. Dalo by se říci, že pěnkavy cvičily své písně, zatímco spaly.
„Evoluční perspektiva naznačuje, že sny plní obecnou funkci napříč druhy a nevznikly jen z nějakého specifického lidského důvodu. Zároveň mohou vyvinuté charakteristiky snů u různých druhů souviset s dalšími aspekty biologie daného druhu, zejména s tím, jak vnímá svět. Naše vlastní sny mohou mít dokonce zvláštní rysy, které je odlišují od snů jiných savců, což by mohlo souviset s kognitivními schopnostmi, ale rozdíly v našich snech ve srovnání se sny jiných savců jsou pravděpodobně malé. Bez ohledu na percepční obsah zvířecích snů bychom měli očekávat, že průběh zážitků ve snech všech zvířat je stejně chaotický (a někdy se opakuje) jako v našich vlastních snech. Pokud tomu tak je, můžeme se jen dohadovat, jak si tyto podivné zážitky vykládají po probuzení. Možná jsou stejně zmatená a fascinovaná jako my.“ Daniel Graham Ph.D.
Takže o čem asi tak sní můj kocourek Snoopy? Možná o tom co dnes dělal, možná se ve snu učí jak dělat ještě větší lumpárny. Kdo ví? Třeba se jednou se svými zvířecími mazlíčky naučíme komunikovat tak dobře, že nám sami řeknou, o čem se jim zdá, a jestli ví, že se jim to jen zdá.
Zdroje:
Graham D., Do Animals Have Dreams?, Psychology Today, posted July 22, 2022. Online: https://www.psychologytoday.com/intl/blog/your-internet-brain/202207/do-animals-have-dreams
Koukolík F., Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování, Karolinum, 2017
Massachusetts Institute of Technology: Animals have complex dreams, MIT researcher proves Study may advance understanding of human learning and memory. Online: https://news.mit.edu/2001/dreaming
Peter L. Rauske, Zhiyi Chi,Amish S. Dave,Daniel Margoliash, Neuronal Stability and Drift across Periods of Sleep: Premotor Activity Patterns in a Vocal Control Nucleus of Adult Zebra Finches, The Journal of Neuroscience, February 17, 2010
