Článek
Brno prosazuje megalomanskou lanovku za miliardu korun, která podle studií zhorší MHD v Lískovci a ohrožuje chráněné ptačí nocoviště. Soud sice stavbu zablokoval, město však u rozestavěné arény už stihlo vybudovat masivní betonové základy. Ty teď podle policie nebezpečně cloní řidičům ve výhledu na přechod pro chodce.
V Maďarsku unikát, v Brně překážka. Příroda musí ustoupit!
Svahy nad Riviérou v Pisárkách jsou domovem obřího ptačího nocoviště, zejména havranů a kavek, kteří zde zimují. Jde o mezinárodní přírodní fenomén, který nám v zahraničí právem závidí. Každou zimu se zde na stromech stahuje neuvěřitelné, až dvacetitisícové černé mračno ptáků, kteří sem přilétají z obrovské dálky – z Pobaltí, Běloruska či dalekého Ruska. Zahraniční vědci tyto migrující ptáky kroužkují a Brno je pro ně klíčovou evropskou stanicí. Celá lokalita navíc spadá pod přísnou evropskou legislativu na ochranu přírody. Právě proto se proti stavbě ostře ohradila Česká společnost ornitologická a Městský soud v Praze jí dal za pravdu, když stavební povolení pro lanovku pravomocně zrušil s tím, že projekt ohrožuje téměř 30 chráněných ptačích druhů. Jenže brněnští radní jako by žili v jiné realitě. Brno dál namísto ochrany chráněných zvířat a respektu k raritě, kterou nám závidí i v zahraničí, tlačí projekt dál přes závit. Unikátní kus přírody má zkrátka ustoupit ocelovým lanům a hlučným kabinám.
Celá kauza navíc v minulosti zašla do naprosto nechutného extrému. Když se hejna ptáků začala záhadně přesouvat z Pisárek přímo do centra Brna, zastánci lanovky okamžitě jásali: „Vidíte, kopec je prázdný, žádná ekologická újma nehrozí!“
Ochránci přírody však odhalili špinavou hru: někdo v lesích nad Riviérou ptáky úmyslně a nelegálně plašil pyrotechnikou a záblesky. Snaha vyhnat ptáky násilím z jejich domova, aby se uvolnilo místo pro betonové základy, jen ukazuje, jak bezohledně se kolem tohoto projektu postupuje.
Brněnští radní jako by v dětství viděli slavný horor Ptáci od Alfreda Hitchcocka a dodnes se z něj nevzpamatovali – jinak si totiž nelze vysvětlit, proč mají z tohoto fascinujícího přírodního úkazu takový strach.
Dopravní nesmysl: Přestupní peklo a ořezání trolejbusů
Sliby o tom, jak lanovka uleví brněnské dopravě, dostávají při bližším pohledu těžké trhliny. Lanovka má končit u Univerzitního kampusu v Bohunicích. Co ale lidé, kteří směřují do Starého Lískovce nebo na Kamenný vrch či do staré zástavby Nového Lískovce? Vedení města sice argumentuje tím, že chce zabránit stání trolejbusů v kolonách, jenže nabízí se logická otázka: ušetří lidé vůbec nějaký čas, když budou muset nově dvakrát přestupovat a pokaždé čekat na další spoj? Navíc v zimě nebo za deště sice trolejbus může v koloně nabrat mírné zpoždění, ale cestující sedí v teple a suchu. Kvůli lanovce budou muset lidé nedobrovolně mrznout a moknout venku při neustálém pobíhání mezi nástupišti.
Zcela opomenuti zůstali také ti nejzranitelnější. Kdo není plně mobilní, toho lanovka přímo k bohunické nemocnici nedoveze. Tito lidé budou nuceni absolvovat další přestup a pěší přesun, jak bude asi dlouhý?
K nemocnici Bohunice jezdí kapacitní tramvajová linka 8 přímo z hlavního nádraží. Z Mendlova náměstí jezdí trolejbus. A teď to nejbizarnější: aby městu stavba vůbec ekonomicky „vyšla“, oficiální analýzy přiznávají, že se budou muset omezit stávající úspěšné trolejbusové a autobusové linky v Lískovci! Brňané tak nedostanou lepší dopravu, ale nucený přesun do lanovky výměnou za zrušené přímé spoje.
Miliarda z kapsy daňových poplatníků. Komu to sype?
V situaci, kdy se Brno masivně zadlužuje kvůli miliardové stavbě hokejové Areny Brno a na řadě míst chybí peníze na opravy silnic, škol či zadržování vody v krajině, působí lanovka jako nehorázné plýtvání. Otázka „kdo si tady mastí kapsu“ visí ve vzduchu zcela oprávněně. Proč město tak tvrdohlavě bojuje za projekt, který odborníci i veřejnost odmítají?
Pokud chce město efektivně investovat téměř miliardu korun do brněnské dopravy, má přitom desítky lepších možností. Tyto peníze by mohly okamžitě zamířit do zrychlení a modernizace stávající sítě MHD – například na výstavbu nových tramvajových tratí na sídliště, která na ně léta marně čekají (jako je Lesná). Finance by také našly okamžité využití při opravách zanedbaných brněnských silnic, budování chybějících P+R parkovišť na okrajích města pro odlehčení centru, nebo na bezbariérové úpravy stávajících zastávek a nákup moderních nízkopodlažních vozů. Investovat miliardu do jedné jediné, pochybné a prokazatelně ztrátové visuté linky, zatímco zbytek brněnské dopravní infrastruktury bije na poplach, nedává žádný ekonomický ani logický smysl.
Město se sice ohání „tajnou“ analýzou, podle které má projekt přinést miliardu korun. Jenže ďábel je skryt v detailu. Tyto peníze nejsou reálný zisk v městské pokladně, ale jen teoretické sociálně-ekonomické přínosy (jako fiktivní hodnota „ušetřeného času“ cestujících). Reálný provoz bude vysoce ztrátový a DPMB ho bude muset dotovat, což může vést ke zdražení jízdného pro všechny.
Povolení v prachu, ale nebezpečné sloupy už stojí
Největším symbolem brněnského absurdního realismu jsou ale základy budoucích sloupů. Soud stavební povolení zrušil, stavba jako celek stojí, ale masivní betonové patky obložené kamennými gabiony už v Pisárkách u nové arény hrdě ční k nebi. Město je totiž vybudovalo v předstihu v rámci jiné silniční zakázky.
Výsledek? Policie ČR bije na poplach. Tyto více než dvoumetrové bloky stojí přímo u přechodu pro chodce a řidičům jedoucím kolem kompletně stíní ve výhledu. Chodec, nebo nedej bože malé dítě, jdoucí na přechod, je kvůli této „přípravě na lanovku“ pro řidiče neviditelný, dokud nevstoupí přímo před auto.
Brněnská lanovka je zkrátka projektem, kde selhal zdravý rozum. Ničí přírodu, zhorší obslužnost Lískovce, ohrožuje bezpečnost na silnicích a polyká peníze, které Brno nutně potřebuje jinde. Je načase tento drahý špás definitivně poslat k ledu.
_________
Zdroj:
