Hlavní obsah
Umění a zábava

Nespoutaná podruhé

Foto: Markéta Zvolánková

Ukázka z mojí prvotiny.

Článek

Pytel ovsa

A pytel ovsa

opřen je o kůl v plotě.

Naproti farmář

rozjímá o životě.

Svá záda ztuhlá

již léta dusí tíží

a prachem poseté

má oči - člověka?

Krajinu kolem,

tu už si neprohlíží.

Nic víc však nezná,

nic víc ho nečeká.

Jen pytel ovsa,

co zasel vlastní rukou,

obdělal, sklidil

s láskou přehlubokou.

Nač zářný obzor,

co skrývat může krásy?

Těm darům země

svět sotva čelit zvládne.

A přece jednou

přijdou vymodlené časy,

on odtud odejde.

Až břímě z beder spadne.

Přeháňka

Zas budou truchlit oblaka

a sotva kdo je zastaví.

Občas je třeba zaplakat,

ba zahřmět, neboť obavy,

když nastřádaj se v dušičce,

pak mračna stáhnou tvář -

srdce není v své kůžičce -

až déšť zpět vpustí zář.

Foto: Markéta Zvolánková

Syndrom

Když ti život krev už pije,

když ti osud nervy drásá,

když ti stres zdroj energie

bez ostychu žravě spásá,

když ti spánku nedopřeje

tok myšlenek na práci,

když tě vůbec nezahřeje

snaha dělat legraci,

napusť vanu, zapal svíčku,

začti se do Shakespeara,

zapal lýtka…vonnou tyčku,

sen ať den ti otvírá!

Jinak jiskra ve tvé duši

začne planout nejasně,

srdce, které žitím buší,

vyhoří ti předčasně.

Vezmi si příklad!

Nemysli, nemluv, nedívej se zpátky!

Neřeš už prošlé křižovatky!

Zato však zpozorni, když slunce vychází.

Každý den bojuje a nic ho nesrazí,

ani krev, ani zlá slova!

Každý den vstává z mrtvých znova.

Foto: Markéta Zvolánková

Ledový sonet

Rovná jako papírový list

hladina zimou obtěžkaná

ve ztuhlých svalech třímá zbytky rána,

však na dně jasně mohu číst,

jak stíny noci počínají příst

své vlnky pochybnosti, planá

pak naděje, že zachytím se lana

a na břehu si budu znova jist.

Bezpečí země neláká mé oči.

Na tenkém ledě tančím raději,

přestože vím, že jakmile naň vkročím,

hrozí, že lehce v chladu smočím

svou živou horkou naději.

Stejně jdu, ne, já se neotočím!

Zdravá víra

Život není složen z gest,

puzzly, které hlavy pletou,

znakovou to řečí hvězd

po obloze rozesetou.

Život umí slepce vést

bílou hůlkou času v kraje,

kde si osud s rukou v pěst

na smírčího soudce hraje.

Život zvládne lidi svést

bez námahy do bažiny.

Opírej se o pelest!

Nemysli, že budeš jiný!

Život zná všech tisíc cest,

kterými tě jako sítí

provede. A v tom je lest,

že se člověk dobře cítí.

Zapomene na bolest.

Přece žije, jaká sláva!?

To be alive is the best.

Víra v život je ta pravá!?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz