Článek
Padlí andělé
Zatímco Karel Absolon v roce 1925 oslavoval objev Věstonické Venuše, rodina Kennedyova připíjela na počest již sedmého potomka, Roberta Francise Kennedyho. Doma hocha oslovovali Bobby a k jeho velké nelibosti jej tak nazývala až do smrti celá Amerika.
Fyzicky to byl sice slabý a útlý chlapec trpící věkových rozdílem od obou starších bratrů, jimž se chtěl podobat, na které žárlil a kteří si jej dobírali, na druhou stranu však kopíroval otcův postoj k životu. Byl agresivní, šel si za svým. Ačkoliv jej matka musela často trestat za různé skopičiny, do kostela chodil ze všech dětí nejraději. Dlouho pomýšlel na kariéru kněze či vstoupení do nějakého řádu, protože byl nejnábožnější ze sourozenců. Později od podobných plánů ustoupil, ale na boha a víru nezanevřel. Oženil se jako první z bratrů a sester hned v jedenadvaceti letech za zbožnou katoličku polského původu Ethel Skakelovou, s níž měl deset dětí. Stal se tak terčem novinářských článků. Naštěstí patřil mezi lidi, kteří umí odpovídat na nepříjemné otázky s nadhledem a humorem. Proto, když se ho ptali, proč má tolik potomků, odpověděl:,, Každý má nějakého koníčka. Někdo má rád známky a sbírá známky. Já mám rád děti a sbírám děti.“
