Článek
Vítejte u dnešního podcastu "Jak přežít cokoli"! Dnes si povíme o tom, co čeká nováčka v korporátu.
Všichni víme, co jsou výhody korporátu.
„Jistota práce.“
No, relativně. Dokud nepřijde reorganizace, restructuralizace, nebo optimalizace procesů.
Nebo než se manažer na tebe prostě nenasere. Ale do té doby – jsi v bezpečí!
Stabilní plat. Každý měsíc ti na účet přijde stejná částka. Není to vzrušující, ale aspoň víš, na čem jsi.A kdyz mas smůlu, tak ti ji 10 let nezvýší.
Multisport karta, kterou nikdy nepoužiješ, penzijní připojištění, které se ti vyplatí za 40 let, a životní pojištění,– kdyžtak to přežiješ. A to je vše!A po vyčtu toho všeho si říkám,drž,drž a vydrž co by někdo jiný,kdo pravě vymetá stoky za to dal.A to moje druhé utrápené já, vysušené korporatní jednotvárností si říka:Nemůžu si pomoct,musí to ven.
A Kam by si chodila každý den?Ano, máš kam jít! Do té stejné budovy. Na to stejné patro. K té stejné kuchyňce,protože tam máš kávu zdarma.
A taky přeslazenou vodu se syrupem, tvrdé ovoce . Ani tvrdé ovoce se ted nenabízí, v Praze řádí hepatitida a ovoce by mohlo být prenašečem.Tot for free.Žiješ si jako král.
A teď to nejlepší. Každé patro korporátu je naprosto stejné.Takže jeden kolega pracoval 3 dny místo v druhém patře v šestém patře a všiml si toho teprvé,když ho manažer začal hledat.No a není divu.
Kuchyňka? Stejná.
Záchody? Stejné.
Židle? Stejné.
Počítače? Stejné.
Věšáky? Stejné.
Jestli sis myslel, že si v open officu usedneš u personalizovaného místa, nalepíš si srdíčka na monitor a vystavíš kaktus – to by bylo příliš! Ještě bys sis mohl myslet, že jsi osobnost.
Ne ne ne. Tady se nepředvádíme. Tady fungujeme.
Každému se hned na úvod přidělí bílá skříňka.
Jako dřív na spartakiádě, kam sis házel spocené cvičky. Akorát že tentokrát tam dáš bundu, tašku a zbytky své důstojnosti. Taky se tomu říká onboarding-jako šup na loď.
A pozor! Skříňka není na klíč. Je to na kód.
Jaký kód?
666
A teď pozor, tohle je důležité.
Jestli budeš mít potřebu vykonat něco velkého, měj na paměti, že na záchodě se světla vypínají automaticky po třech minutách.
Ano, slyšíš dobře. Tři minuty.
To je čas, který ti korporát přidělil na tvou intimní chvíli.
Takže buď rychlý, nebo si vezmi sebou mobil – tam máš světlo.
Výjimkou je samozřejmě manažer.
Ten sedí za sklem v takzvané „skleněné boudě“, do níž se dá ze všech stran nahlížet.
Proč?
Aby bylo jasné, že nedělá nic nečestného. A aby měl přehled.
A taky proto, aby se ani on necítil příliš dobře.
Protože rovnost, víte? Všichni trpíme stejně. Jen někdo trpí za sklem a s vyšším platem.
A to je vše na dnešek! Pamatujte – co tě nezabije, to tě posílí. Nebo aspoň otuží do té míry, že už vubec nic necítíš.
Přidejte se k nám i příště, poslechněte si nás podcast "jak prežít cokoli"až si povíme o tom, jak si užít a prežít Korporát,teda jestli se nevyskytne něco nutkavějšího,pak zvolíme samozřejmě jiné téma.
