Článek
Když jsem byla malá holčička, všichni mi říkali, že až budu velká, všechno pochopím a budu moudřejší a rozumnější. Ale čím jsem starší, tím jsem více a více zmatená a nerozumím snad už ničemu.
Nerozumím tomu, proč ve školách už neposlouchají děti učitele, ale učitelé musí poslouchat děti. Proč se musí bát je už i okřiknout, aby jim nehrozila stížnost od rodičů, až jim to děti doma přikáží. Proč už to došlo tak daleko, že děti berou do škol zbraně, útočí a zabíjejí. To nikdo nepochopí, že děti se musejí vychovávat? Že jsou jen dětmi, které potřebují dostat informace a určit hranice, co je dobré a co špatné? Nerozumím tomu, proč rodiče nevychovávají děti, ale děti rodiče. Jsem zmatená z toho, že se dítě cítí být motýlem, pavoukem, psem, nevím čím vším a musí být respektováno, pak asi není čemu se divit, pokud se holt dítě cítí být vrahem. Kam to ale vše dojde, co se bude dít dál.
Všude je plno nenávisti, zloby, lhostejnosti, žijeme jen podle tabulek a toho, co nám cizí politici přikáží. Ztrácí se rozum a přirozená inteligence. Myslíme podle toho, co nám řeknou v televizi a co čteme na internetu, prostě je tak těžké rozeznat pravdu od lží. Svět řídí moc a bohatství a pravda je už jen slovo.
Hádáme se v diskuzích, kdo je větší vlastenec, ale nevadí nám, že čeština se pomalu, ale rychle vytrácí, protože chytrý člověk přeci používá anglická slova, jen hlupák řekne, že byl na schůzi, nebo na konkurzu a pokud řekne, že zrovna pracuje z domova, tak to už je úplný „looser“.
Také už není ani slyšet čeština v ulicích, v obchodech, téměř všude je slyšet ruština- ukrajinština, mě to přijde stejné. Já se narodila těstně po invazi, ale opravdu nikdy jsem za celý život nepotkala jediného rusa a ruštinu slyšela jen v hodinách ruštiny.
Je to nový, divný svět, ale určitě se neubírá šťastnou a správnou cestou......
