Článek
Pro mě je překvapením prohlášení ministra kultury, že hlavním důvodem pro rušení poplatků je prý průzkum, podle kterého je lidé nechtějí platit. Opírá se přitom o nejnovější šetření agentury Kantar pro Českou televizi, kde většina dotázaných chce zrušení poplatků. Zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by chtělo asi 60 % dotázaných a polovina lidí souhlasí se sloučením České televize a Českého rozhlasu. Zároveň polovina populace připouští, že financování ze státního rozpočtu může vést k ohrožení nezávislosti médií, to ovšem Klempíř nezmiňuje. V této souvislosti mě pobavila kritika televize politologa Lukáše Valeše ve středečním vysílání Studia ČT24. Prohlásil, že produkce televizí je na jedno brdo a vzápětí přiznal, že se na televizi vůbec nedívá stejně jako prý další miliony lidí ovšem bez doložení nějakých dat. Kolik je mezi dotázanými těch, kteří se na televizi také nedívají?
Takový průzkum by byl podle mě relevantní pouze v případě referenda, tohle je jen anketa vybraného vzorku společnosti. Ta by měla mít pouze informativní charakter, ale založit na ní rozhodnutí o zrušení poplatků mi přijde opravdu dost málo. Klempíř by měl brát v potaz kritiku a názory odborníků, protesty společnosti, a ne zakládat takovou zásadní změnu na průzkumu. „Jaký bude důsledek? Nejdříve oslabení, pak závislost, a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti,“ kritizoval šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného má vést návrh k „vyhladovění“. „Oni přece jasně říkali, že veřejnoprávním médiím nechtějí brát peníze, že chtějí pouze změnit model jejich financování. A teď tady vidíme, že se v zásadě jedná u České televize o částku přesahující 2 miliardy Kč a u Českého rozhlasu se jedná o nějakých 800 milionů Kč ročně. To jsou finanční prostředky, jejichž snížení bude mít negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání veřejnoprávních médií.“ Kritika opozice obsahuje zásadní připomínky, které ukazují realitu.
Další velmi důležité téma je neplnění závazku Česka vůči NATO. Před týdnem jsem psala o setkání Babiše a Rutteho, kde Babiš slíbil generálnímu tajemníkovi veřejně, že uděláme vše proto, abychom ty závazky zkrátka plnili. Dokonce tvrdil, že mají obě strany rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na hrubém domácím produktu. K tomu jsem napsala svůj názor, že co Babišovi prochází u nás doma, mu pravděpodobně u NATO jen tak neprojde. A neprošlo. Babiš na sociálních sítích včera uvedl, že Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) závazek nesplní. Neopomněl sdělit, že závazek nesplnila ani minulá vláda. Zástupci minulé vlády jeho tvrzení o loňských výdajích odmítli a podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Nevím, o jaké podklady se opírá Babiš. Pravděpodobně svoje tvrzení použil jen jako alibi pro současné neplnění. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová Babiše obvinila ze lži.
Babiš chce o rozdílu vyjednávat a přesvědčit alianci, aby započítala i investice z evropského úvěrového nástroje SAFE za 50 miliard korun. Česko bude podle Babiše z peněz financovat dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. Už teď ale podobné návrhy z rozpočtu na obranu NATO vyřadilo a Babiš to chce zkoušet znovu. Co se týká zmíněného úvěru z evropského fondu SAFE, je třeba podotknout, že patříme mezi země EU, které požádaly o téměř nejnižší půjčku, méně než Slováci a nesrovnatelně méně než Poláci nebo Maďaři. Podle expertů zvolila česká vláda opatrný přístup a chyběly připravené projekty, na které by bylo možné peníze z programu využít. Babiš zkouší vyjednávání se silným partnerem jako na trhu a jeho kalkulace, předstírání a lži mu projdou leda na malém českém dvorku.
Podle dřívějších informací ministerstva obrany poslalo v listopadu minulého roku Evropské komisi plán na využití až dvou miliard eur (necelých 49 miliard Kč) z programu SAFE na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Fond SAFE neposkytuje dotace, ale dobrovolné dlouhodobé půjčky Evropské unie na obranné projekty. Na konci května 2025 v době vyhlášení projektu podle bývalé ministryně obrany Jany Černochové nemělo ministerstvo dostatek projektů, které by splňovaly jeho kritéria. „Po aplikování pravidel půjčky bylo množství projektů velmi malé a na menší projekty nemělo ministerstvo obrany dostatek personálu. I vzhledem k administrativní náročnosti.“
