Článek
Ale slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle ředitele Institutu Europeum Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele a to i přes obří obchodní deficit a nekalé obchodní praktiky Číny. O problémech světového obchodu budou lídři států Evropské unie jednat zejména ve čtvrtek večer při společné večeři, ale oficiálně ovšem Čína na programu summitu není. „Za těmi různými výrazy jako ‚posílení konkurenceschopnosti‘, ‚posílení a zlepšení dodavatelských řetězců‘ a tak podobně, se v 90 procentech případů skrývá Čína a rivalita s Čínou. A do závěrů se to nedostává z opatrnosti. Možná se i bojíme rozpoutat nějaký větší konflikt s Čínou,“ odhaduje Martin Vokálek.
Obrovské množství zboží – od elektroniky a spotřebního zboží až po solární panely či baterie proudí z Číny do Evropské unie, obráceným směrem je to však podstatně slabší. Postoje k Číně jsou v jednotlivých státech různé a tvrdší přístup a větší ochranu vlastních podniků prosazují pobaltské státy či Francie, opatrnější je Německo či Španělsko. Napětí s Čínou roste a možná hrozí i hrozba obchodní války.
V tomto kontextu naprosto nerozumím vyjádření Macinky, že vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí. Které přesně evropské země myslí? Obzvlášť, když se zmiňuje, že je to podstatné pro export českých firem. Ale právě s tím má problém Evropská unie, která se schází kvůli problému s exportem. Obávám se, že Macinka je opět mimo realitu bez ověření skutečných fakt a nemá se o co opřít. Jako již tolikrát, nesmyslný výrok, který realitě neodpovídá a ještě nezapomněl poznamenat, že nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova. Zatímco Evropská unie prohlubuje vztahy s Tchaj-wanem, Macinka je naopak zakazuje.
Vít Rakušan uvedl, že dobré vztahy s Tchaj-wanem jsou pragmatickou politikou, protože jeho investice v Česku v dlouhodobém horizontu přesahují ty čínské. Vystrčil podle něj na své cestě ani jednou neřekl, že by Tchaj-wan měl být nezávislý. Export do Číny rostl i v době minulé vlády, která byla k Tchaj-wanu otevřeně vstřícná, uvedl Rakušan. Investice nejsou tak podstatné jako právě otevírání trhů pro export a že do Číny české firmy vyvážejí mnohem víc než na Tchaj-wan. Je zajímavé, že problém s exportem řeší celá Evropská unie, ale Macinka už ví, jak na to. Naprosto opomíjí riziko čínského režimu v době, kdy drtivá většina kybernetických útoků nyní nepochází z Ruska, ale právě z Číny.
„Normalizace vztahů je přece na straně Číny, která by se k nám měla chovat nikoliv jako k území, které chce dobýt skrze své špionážní operace,“ řekl předseda STAN. Podle ministra zahraničí má Česká republika s Čínou nejhorší vztahy ze zemí EU. „Je našim cílem je aspoň trošku znormalizovat.“ V souvislosti s Tchaj-wanem se ohýbá Macinka zbaběle před Čínou, místo aby dal najevo, že nám Čína nemá co rozkazovat a rozhodovat, co smíme a co ne. Jen aby Čína nezískala dojem, že vláda chce uznávat nezávislost ostrova. „Česká vláda nezávislost Tchaj-wanu uznávat nebude, nehodlá, stejně jako ji myslím neuznává žádná jiná evropská země,“ uvedl.
Tchaj-wan je nezávislým státem už od roku 1949 a má všechny potřebné atributy své nezávislosti, což je paradox, protože jej uznalo jen 14 zemí světa. Macinkovo ustupování k Číně bez kritiky jejich zasahování do našich záležitostí myslím opravdu exportu nepomůže. A měl by si přesně zjistit, jaké skutečné vztahy jsou mezi evropskými zeměmi a Čínou a ne opět vypouštět lži a nepravdivé informace.
