Hlavní obsah

Jak zvládnout první týdny po porodu, krásné, ale i těžké období

Foto: Marta Dušková

Reaguji na článek autora a trochu to otočím. Autor vzdychá, že manželka je měsíc po porodu a on ji nepoznává. Já to obrátím, je teprve měsíc po porodu. Šestinedělí ještě neskončilo.

Článek

Je to období sžívání s miminkem, zvykání si na roli rodiče. Změny v těle matky odeznívají a její tělo se postupně vrací do předchozího stavu. Hojí se poranění po porodu, pohlavní orgány a celý organismus se vrací do stavu před otěhotněním a další nemalou změnou je kojení. Tohle vše je náročné a únavné.

Žena se ještě třeba ani nevzpamatovala z náročného porodu a už celou noc vstává k miminku, a ještě třeba celé tělo bolí. A pokud byl porod opravdu náročný, může tohle období trvat i déle než jen šest týdnů.

A protože v životě ženy, a hlavně v těle probíhají velké změny, některé mohou začít i trpět depresemi. A upřímně přes den si s takovou zátěží neodpočine, a ještě nemá ani psychickou oporu. A smutné je, že po ní někdo požaduje, aby se zabývala svým tělem a nabranými kily, tak brzy potom, co je ráda, že má porod za sebou. A odborníci vám řeknou, že většina žen se na svoji váhu dostane až po roce.

Já jsem porodila tři děti a nebudu tady popisovat, jak náročné byly porody. Můj muž mi celou dobu pomáhal, tedy rozhodně první dva měsíce. U prvního dítěte po příjezdu domů jsem dostala vysoké horečky v souvislosti s kojením. Nejhůř psychicky naprosto nelogicky jsem byla po třetím porodu, kdy jsem si myslela, že vše už bude jednoduché, je to přece třetí dítě. Od odborníků jsem se dozvěděla, že právě třetí porod je nejtěžší, a i období po něm.

Po prvních dvou porodech jsem neměla žádné psychické problémy, po třetím jsem byla překvapená, co se se mnou děje. Můj muž mě přivezl z porodnice, uložil mě i s dcerou doma a s oběma staršími dětmi odjel na nákup. Když se vrátil, byl v šoku stejně jako já. Uvítala jsem ho v slzách a můj muž byl vyděšený, protože jsem celkem tvrdá ženská, a on našel plačící ženu, která mu sdělila naprosto neočekávaný důvod. Nečekaný byl i pro mě. Mezi slzami jsem mu sdělila, že mě tady nechal samotnou s miminem a já nevím, co mám dělat. Znovu připomínám, že to bylo moje třetí dítě a péči o děti jsem zvládala bez problémů. Po třetím porodu jsem se chovala jako prvorodička. Tohle ale nejde ovlivnit, může vás to překvapit či štvát, ale jde to mimo vás.

Narušenou psychiku jsem měla myslím až do dvou měsíců, možná i déle a toto šestinedělí bylo naprosto odlišné od těch dvou předchozích a můj muž jej přečkal po mém boku. Bylo mi už třicet, takže kila moc dolů nešla, ale v té chvíli je vám to naprosto jedno, u předchozích dětí to šlo rychle a hladce, ale myslím, že to není jenom věkem, ale i geny. Ale sobě jsem se začala věnovat až po více než dvou měsících a začala jsem každý večer běhat, zatímco můj muž se staral o naše tři děti. Navíc každá jsme úplně jiná a pro každou je šestinedělí jinak náročné, a jak je vidět na mém příkladu, může se šestinedělí lišit i u jedné ženy.

Sandra, o které je řeč v článku, by zasloužila toleranci a pochopení a hlavně potřebuje čas. Chová se úplně stejně jako většina žen, těch, které na sobě změnu nepoznají, je opravdu velmi málo. A možná by nebylo od věci zjistit, zda netrpí poporodní depresí, kterou trpí velké procento žen.

V šestinedělí může žena zažívat směs nejrůznějších emocí - radost, smutek, vztek, zamilovanost; vlčí hlad a žízeň - kojení a péče o novorozence je energeticky velmi náročné, a proto je třeba se kvalitně stravovat a doplňovat dostatek tekutin; může dojít k výraznému nočnímu pocení; může se objevit zánět prsu - bolest prsa, horečka, zimnice, slabost; tělo se bude postupně měnit a vracet zpátky po fyzické stránce (zavinování dělohy, stahování břišní stěny, poporodní kila, hojení jizvy po císařském řezu, hojení porodního poranění), některé ženy velmi rychle hubnou, jiné naopak přibírají bez ohledu na kojení; péče o novorozence v šestinedělí je náročná jak po psychické stránce (častější pláč u dítěte, ztráta vlastní svobody), tak i po té fyzické (málo spánku, časté kojení, časté nošení atd.).

Podle odborníků má žena hodně odpočívat a spát a nechat se opečovávat, pokud to jde, tak si obstarat někoho, kdo uvaří, uklidí, vezme miminko na procházku, případně starší dítě/děti na výlet.

Teď, když o tom přemýšlím, není náhodou článek, na který reaguji, smyšlený? Zdá se mi, že tohle se nemohlo stát. No, co článek už jsem napsala, třeba se někomu budou souhrnné informace hodit.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz