Článek
Domácí násilí je ve společnosti pořád částečně tabu a naprostá většina případů zůstává neohlášena, či je řešena obětí pozdě a násilí často eskaluje. Ve více než polovině případů domácího násilí jsou v rodině přítomny děti, jichž se v mnoha případech násilí také týká.
Návrh zákona zavádí jednotnou definici domácího násilí a posiluje práva obětí v občanskoprávním a přestupkovém řízení. Prodlužuje také dobu vykázání násilné osoby z domácnosti ze stávajících 10 na 14 dnů a zakotvuje povinnost policie při vykázání zabavit násilné osobě zbraň.
Novela pomůže definovat domácí násilí jednotně, dosud nebyl systém jednotný a policie, orgány sociálně právní ochrany dětí a další pomáhající organizace chápaly a definovaly domácí násilí různě a bylo tedy téměř nemožné poskytovat obětem včasnou a účinnou pomoc.

ilustrační foto
Navržená definice domácího násilí
§ 3021
Domácí násilí
(1) Domácím násilím se rozumí násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým
a) bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity,
b) bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v intimní oblasti, do její vážnosti, cti nebo soukromí nebo
c) byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své základní potřeby nebo základní potřeby členů společné domácnosti.
(2) Obětí domácího násilí může být
a) osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti nebo ji opakovaně a dlouhodobě navštěvuje,
b) osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost.
Kromě jednotné definice domácího násilí zákon mj. obsahuje:
- Novelu občanského zákoníku stanovující domácí násilí jako kritérium, k němuž musí být přihlíženo při rozhodování o svěření dítěte do péče a při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů při rozvodu.
- Novelu občanského soudního řádu, která zakazuje nařízení mediace při rozvodovém řízení v případech, kdy dochází k domácímu násilí.
- Novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, která zavádí povinnost pracovníků OSPOD podat soudu návrh na ustanovení zmocněnce v trestním řízení, ve kterém je dítě obětí trestného činu.
- Novelu zákon a Policii ČR, která prodlužuje délku vykázání ze společné domácnosti v případě domácího násilí z 10 na 14 dní a zavádí povinnost policie zabavit vykazované osobě zbraň.
- Novelu přestupkových zákonů, které posiluje práva obětí přestupků se znaky domácího násilí – oběti mají mít právo na doprovod důvěrníkem a právo na zabránění kontaktu s pachateli násilí. Přestupkové komise také budou muset k obětem (po vzoru trestního řízení) přistupovat se zvláštní citlivostí s cílem zabránit druhotné viktimizaci.
Domácím násilím má být podle novely občanského zákoníku veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení. Policie ročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění.
Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes 1200 lidí ročně. Na policii se přitom podle odhadů obrátí každá pátá oběť domácího násilí.
Přiznávám, že sama jsem se ve svém okolí s domácím násilím nikdy nesetkala nebo jsem ho možná nepoznala. Ale považuji jej za velmi závažné téma. Doufám, že novela přinese pozitivní změny a skutečně obětem pomůže a změní se i přístup policie. Změna definice znásilnění možná nějaké změny přinesla, nicméně co se týká soudů, tresty za znásilnění jsou ve většině případech pořád velmi nízké.