Článek
Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026-2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Způsob přípravy byl netransparentní. Dopis s výzvou podepsalo mnoho desítek subjektů a žádají využití dokumentu o kulturní politice, který přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS) na podzim. „Státní kulturní politika je zásadní strategický dokument, který je podkladem pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a ovlivňuje život, práci i tvorbu více než 220.000 lidí,“ stojí v dopise. Podle signatářů nový materiál vznikal s vyloučením veřejnosti a připravovala ho mluvčí ministerstva Barbora Šťastná. „Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy, plýtvá veřejnými prostředky a snižuje schopnost státu vykonávat demokratickou politiku,“ uvádí dopis.
Státní kulturní politika 2026-2030+ byla schválena po dlouhé přípravě a diskusi na konci minulého volebního období za Fialovy vlády, kdy vznikala za přispění stovek expertů z oblasti kultury. Klempířův resort podle signatářů odbornou veřejnost o chystaném zavádění dokumentu ujišťoval. Koncem července ovšem předložil zcela nový dokument s vysvětlením: „Nový dokument důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády a převádí jeho závazky do konkrétních cílů a opatření.“ K nové Státní kulturní politice ČR 2026-2030 zveřejněné na webu Hospodářské komory ČR je možné podávat připomínky, které podle názoru prezidenta Kulturní a kreativní federace Jakuba Bakule mají podávané na poslední chvíli materiál legitimizovat. „Špatně a netransparentně vzniklý dokument už připomínkami zachránit nejde. Nedává to smysl zejména ve chvíli, kdy vláda už disponuje dobře připravenou kulturní politikou z minulého roku, která je v souladu s jejím programovým prohlášením,“ uvedl Bakule.
Dopis podepsaly asociace řady kulturních odvětví včetně Asociace spisovatelů a Herecké asociace, Obec překladatelů, Jeden svět - Mezinárodní filmový festival o lidských právech, Iniciativa Stojíme za kulturou!, Sdružení knihoven ČR, Svaz autorů a interpretů, Mezinárodní centrum tance nebo Brno kulturní a vyzývají k uveřejnění procesu přípravy dokumentu, informací o vynaložených personálních a finančních nákladech a vyvození osobní a služební odpovědnosti.
Nabízí se i otázka, proč nebyl nový dokument předložen vládě a proč se o něj vláda vůbec nezajímala. O dokumentu víme pravděpodobně nejvíc my, co nás kultura zajímá. Tady vychází dokumenty od jednoho stolu bez ladu a skladu. Nyní se Babiš vyjádřil, že bude reagovat na kritický dopis, v němž se na něj obrátilo přes šedesát kulturních institucí.
Po nástupu Klempíře byli umělci několikrát ujištěni, že kulturní politika se s novou Babišovou vládou měnit nebude. Na konci července ale přišlo překvapení. Ministerstvo pod vedením Klempíře přišlo s novou variantou Státní kulturní politiky. Veřejné sliby přestávají platit a nic neznamenají. Klempíř jakékoliv pochybení odmítá a hájí přepracování dokumentu tím, že je potřeba stavět kulturní politiku na reálných základech. Je zarážející, že koncepce neobsahuje žádnou zmínku o tvůrčí a umělecké svobodě. Klempířův dokument se zabývá spíše ekonomikou než kulturou, prozrazuje nulovou podporu profesních organizací jako zásadních složek životaschopného kulturního prostředí a nulovou podporu mediální gramotnosti. A původně měl být podkladem pro to, jak stát rozděluje miliardy korun, jak nastavuje grantové a dotační systémy nebo jak koordinuje kulturu s dalšími resorty, kraji a obcemi.
Jednání Klempíře připomíná jeho minulost, ale dnes už mu naštěstí praktiky StB neprojdou. Přílišné sebevědomí pro pozici ministra nestačí, je třeba také kompetenci a vzdělání a znalost kultury. Tohle vše Klempířovi ale chybí a velké sebevědomí bez sebereflexe pozici ministra kultury spíše škodí.
